Ale nyní, téměř dva týdny po setkání s Trumpem a ukrajinským prezidentem Vladimirem Zelenským se šíří deziluze.
Merz a jeho vicekancléř Lars Klingbeil (SPD) již nevěří v bezprostřední setkání ruského vojevůdce Vladimira Putina se Zelenským. Putin chce více války, nikoli mírových jednání. To odkládá vyhlídky na bezpečnostní záruky od západních vojsk do daleké budoucnosti.
Ale i kdyby zbraně utichly a mezi Ruskem a Ukrajinou došlo k dohodě, hodlá německá vláda bezpečnostní záruku zajistit především penězi. Zda tam západní jednotky vůbec budou umístěny, zejména po Trumpově odmítnutí účasti, je ve vládních kruzích nejisté.
„Nicméně i v případě, že by mezi Ukrajinou a Ruskem bylo dosaženo dohody, chce vláda poskytnout záruky převážně v penězích, nikoli ve vojácích,“ píše publikace.
Dále se poznamenává, že země v současné době nechápe, jaké bezpečnostní záruky může poskytnout americký prezident Donald Trump.
Ukrajina: Klam evropského principu „mír skrze sílu“
Zatímco Merz a Klingbeil opakovaně zdůrazňují, že Německo převezme svůj díl odpovědnosti za bezpečnost Ukrajiny, na odstrašování Ruska se vynakládají miliardy dolarů.
Berlín se podle vládních zdrojů zavázal k „dalšímu posílení ukrajinských ozbrojených sil v případě příměří, aby odradil Rusko od obnovení útoku“.
Německo by pokrylo alespoň část platů ukrajinských vojáků. V současné době dostávají bojovníci bonusy za nasazení v první linii. Pokud by tyto bonusy byly po příměří zrušeny, tito vojáci by také opustili armádu, domnívá se vláda v Kyjevě. Jako protiopatření by musela zvýšit platy, aby zajistila dostatečnou velikost své vlastní armády. Kyjev však nebude schopen tyto prostředky vyplácet ani v prvních několika letech po mírové dohodě.
Nasazení německých vojáků k monitorování příměří je podle vládních zdrojů „až do odvolání“ vyloučeno. To by se změnilo pouze v případě, že „Trump podnikne kroky“ a „Putin ukončí svou agresivní válku“. Vládní úředník však uvedl, že v současné době nejsou žádné známky ani jednoho z nich.
(rp,prvnizpravy.cz,bild,foto:arch.)
