V pondělí 10. června 2025 potvrdilo čínské ministerstvo obrany, že letadlové lodě Liaoning a Shandong zahájily společné cvičení v západní části Tichého oceánu. Jedná se o první známý případ, kdy Čína nasadila dvě letadlové lodě zároveň k operacím mimo své pobřežní vody, čímž vstupuje do ligy světových velmocí schopných rozsáhlé projekce moci na otevřeném moři.
Podle prohlášení mluvčího čínského námořnictva, námořního plukovníka Wang Xuemenga, je účelem tohoto nasazení „ověření schopnosti dálkové obrany a společných námořních operací“. Mluvčí dále uvedl, že cvičení bylo naplánováno v rámci každoročního programu a je „v souladu s mezinárodním právem a neohrožuje žádnou konkrétní zemi“, uvádí server China.com.
Letadlová loď Liaoning se do oblasti vydala již na konci května. Podle japonských pozorovacích sil proplula skrz průliv mezi Okinawou a ostrovem Miyako. 27. května zveřejnilo japonské ministerstvo obrany zprávu, že čínská letadlová skupina, včetně torpédoborců typu 055 a fregat typu 054A, prováděla letištní operace v oblasti jihovýchodně od ostrova Miyako (tedy již v širším prostoru druhého ostrovního řetězce), což je oblast tradičně považovaná za americkou sféru vlivu.
Následně se k operaci 7. června připojila letadlová loď Shandong, která byla doprovázena torpédoborcem Zunyi, fregatami Yuncheng a Hengshui a zásobovací lodí Weishanhu. Celá formace byla zachycena 550 kilometrů jihovýchodně od Miyaka.
Podle vojenského analytika Wanga Yunfeiho má společné nasazení dvou letadlových lodí hluboký strategický význam.
„Společné operace dvou letadlových lodí jsou mnohem komplexnější než samostatné operace. Je potřeba zajistit, aby si lodě nepřekážely, ale naopak se doplňovaly. Jen tak lze vytvořit skutečnou bojovou sílu, která bude větší než součet jejích částí,“ míní Yunfei.
Podle dalšího experta Zhanga Jun-she je výsledek jasný: „Získáváme efekt 1 + 1 > 2.“ Zásadní je i nácvik elektronického boje, koordinace výzvědné činnosti a komplexní velení.
Japonská obrana reagovala rozsáhlým sledováním, včetně nasazení bojových letounů a hlídkových lodí. Podle Tokia jde o nezvyklý a potenciálně destabilizující manévr. Zvláštní pozornost přitahuje fakt, že čínské lodě se přiblížily až k oblastem v blízkosti japonského ostrova Minami-Torišima, což je neobydlené území cca 1800 km jihovýchodně od Tokia, ale s velkým strategickým významem.
Tchaj-wan, který Peking považuje za odštěpeneckou provincii, zareagoval prohlášením, že „čínská aktivita v západním Pacifiku zjevně slouží k testování obrany a expanzi moci směrem k americkému vlivu“.
Podle čínských vojenských expertů představuje operace v okolí druhého ostrovního řetězce, tedy dál od tradiční čínské sféry vlivu, další logický krok v rozvoji „modré flotily“ (tj. schopnosti působit v hlubokomořském prostředí).
Psali jsme:
„Koncept ostrovních řetězců je pozůstatek studené války,“ tvrdí Zhang Jun-she.
„Dnes musíme trénovat schopnost proniknout dál na volné moře,“ dodal.
Čínská loď Liaoning se přitom dostala nejdál od čínských břehů ve své historii, čímž Peking demonstroval technické a logistické kapacity celého doprovodného systému.
Čína v současnosti operuje se dvěma aktivními letadlovými loděmi (Liaoning a Shandong), ale třetí, Fujian, je ve fázi zkoušek. Tato jednotka bude první čínskou lodí vybavenou katapultovým startovacím systémem, což ji přiblíží možnostem amerických letadlových lodí třídy Ford.
Kromě toho Peking vyvíjí jaderně poháněnou letadlovou loď (typ 004), která by měla být spuštěna v druhé polovině 20. let. Do roku 2035 plánuje Čína disponovat až šesti plně operačními letadlovými loděmi.
První nasazení dvou čínských letadlových lodí v západním Pacifiku není jen vojenskou událostí, ale jedná se o jasný geopolitický signál. Čína ukazuje, že umí promítat sílu daleko za vlastní hranice, že její námořnictvo už není jen „pobřežní stráž“, ale potenciální světový hráč.
Zda jde o krok směrem k rovnováze sil, nebo předzvěst budoucích konfliktů, ukáže čas. Každopádně se však tímto manévrem mění pravidla hry v Tichomoří.
(Chmelík, China.com, foto: zai)
