Zavražděný Milo, teprve třináctiletý chlapec, se stal tváří tragédie, která otřásla švédskou společností. Nalezen byl 11. září 2023 v lese poblíž města Haninge u Stockholmu, s kulkou v hlavě. Jak potvrdila prokurátorka Lisa dos Santos, šlo o „mimořádně brutální čin“, který poukazuje na bezohlednost švédských gangů, jež neváhají zneužívat ani děti.
„Tohle je následek neomezené spirály násilí. Dítě dostane zbraň do ruky a přichází smrt. A stát? Mlčí,“ zaznívá v redakčním komentáři francouzkého deníku Libération.
Chlapec nebyl nikdy v hledáčku policie, ale byl zřejmě vtažen do ozbrojeného konfliktu mezi dvěma znepřátelenými gangy Foxtrot a Dalen. Tyto zločinecké skupiny s mezinárodním dosahem operují z Turecka a švédských věznic, často prostřednictvím nezletilých.
Země, která si kdysi zakládala na rovnosti a sociální soudržnosti, dnes čelí vlně násilí, jež nemá obdoby v žádné jiné evropské zemi mimo válečné zóny. Jen v roce 2023 došlo ke 261 střelbám, 34 úmrtím a desítkám bombových útoků, včetně výbuchů v obytných domech, školách a na veřejných místech.
Podle statistik Rady pro prevenci kriminality (Brå) počet výbuchů v letech 2018–2023 narostl z 23 na více než 150 ročně. Děti ve věku 13–17 let bývají využívány k doručování výbušnin, střelbě nebo zastrašování svědků, protože za trestní činy nenesou plnou odpovědnost.
„Gangy proměnily švédské děti ve vojáky. A my jim k tomu připravili hřiště,“ říká švédský bezpečnostní analytik Gunnar Appelgren.
Zločinecké sítě jako Foxtrot a Rumba operují s precizností vojenských struktur. Jejich členové sídlí často mimo Švédsko (zejména v Istanbulu) a skrze digitální kanály řídí atentáty i vydírání. Vězeňská síť pak umožňuje plynulou komunikaci mezi uvězněnými bossy a „mladými střelci“ na ulici.
Nejde pouze o narkomafii. Podle tajných služeb se některé struktury napojují na islamistické kruhy, praní peněz přes kryptoměny a obchod se zbraněmi z Balkánu. Kriminální sféra se tak propojuje s globálními sítěmi a stává se faktickým „stínovým státem“ v předměstích jako Rinkeby, Tensta nebo Biskopsgården.
Děti jsou ideální cíl. Jsou neodpovědné, tvárné, bez právní odpovědnosti. Odměny za „černou práci“ v gangových strukturách se pohybují od 500 eur za doručení zbraně po 5 000 eur za vraždu.
„Děti jsou ideálními střelci. Žádná trestní odpovědnost, minimální podezření, loajalita ke skupině místo společnosti,“ cituje nejmenovaného vyšetřovatele server The Times.
Děti, které gangy jednou získají, se jen výjimečně vracejí do běžného života. Většina je buď zabita, uvězněna, nebo navždy stigmatizována.
Psali jsme:
Premiér Ulf Kristersson v roce 2023 vyhlásil „válku gangům“ a povolal armádu k podpoře policie. Nové zákony zpřísnily minimální věk trestní odpovědnosti, umožnily odposlechy i bez podezření a omezily práva cizinců s trvalým pobytem.
Ministr spravedlnosti Gunnar Strömmer ale připustil, že „vykořenění gangů bude otázkou desetiletí.“ Nově zavedený zákon o preventivním zadržování mladistvých vzbudil kontroverzi mezi právníky i dětskými psychology.
Současně se rozvíjí spolupráce s firmami a programy jako Next Generation Sweden podporují zaměstnávání mládeže z rizikových lokalit. Spotify, H&M nebo Apoteket otevřeně vstupují do sociálního boje o přežití švédského modelu.
Švédsko se stalo varovným příkladem, jak i vyspělý stát může ztratit kontrolu nad vlastním územím. Násilí dětí, teror rodin a mezinárodní gangy proměnily severní ráj v epicentrum evropského experimentu, který selhává. Až padne další výstřel, bude to opět dítě, kdo zemře?
Je čas znovu definovat pojem bezpečnost, právo a odpovědnost. Nejen ve Švédsku.
(Kovář, Liberation, The Times, foto: zai)
