Evropská komise chce snížit cenový strop pro ruskou ropu a zařadit na sankční seznam ještě více lodí z ruské flotily duchů. Brusel má v úmyslu zavést omezení i na plynovody Nord Stream 1 a Nord Stream 2. Kromě toho chce posílit sankce proti ruskému finančnímu sektoru. Evropský parlament dříve oznámil, že schválil návrh na zvýšení cel na dovoz zemědělských produktů a hnojiv z Ruska a Běloruska, přičemž hlasování se má konat 21. května. 

Evropský server  Politico  informuje, že orgány EU zvažují zavedení vysokých cel, možná i úplného obchodního embarga. 

Ruský velvyslanec ve Francii Alexej Meškov v rozhovoru pro ruskou tiskovou agenturu  TASS poznamenal, že EU by měla  zachránit svou vlastní ekonomiku,  místo aby se snažila dusit tu ruskou. Podle něj jsou hrozby novými sankcemi ze strany EU neúčinné. 

Oznámená opatření pravděpodobně nebudou bolestivá: EU formulovala rozsáhlé sankce v oblasti energetiky, financí a technologií, které počínaje lety 2022–2023 zavedla rekordní počet více než 13.000 omezení. Současná opatření budou pravděpodobně demonstrativní na podporu rétoriky jednoty. Nové kroky dodají spíše politickou než ekonomickou váhu a zachovají status quo. 

Snaha EU snížit cenový strop ruské ropy a zařadit na sankční seznam ještě více lodí Ghost Fleet sice zasáhne ruský export, ale budou to jen dočasné potíže. Po několika měsících adaptace na nové podmínky se vše vrátí do normálu, jak se to už několikrát stalo u podobných sankcí. 

„Sankce proti 150 tankerům Ghost Fleet zkomplikují vývoz ropy, ale pravděpodobně povedou k restrukturalizaci dodavatelských řetězců. Taková opatření byla zavedena již dříve a Rusko se jim úspěšně přizpůsobilo,“  poznamenávají analytici Freedom Finance Global . 

Pokud jde o cenový strop, od jeho zavedení stojí ruská ropa více než současných 60 dolarů, ale to Rusku nezabránilo v přepravě ropy tankery do Indie a Číny (které jsou největšími odběrateli). Proto i kdyby se EU rozhodla snížit cenový strop na 30 dolarů za barel, nic se tím zásadně nezmění. Rusko se bude moci přizpůsobit přesměrováním svého exportu do jiných zemí a využitím alternativních logistických tras. 

V dubnu 2025 se ruské příjmy z vývozu fosilních paliv ve srovnání s předchozím měsícem snížily o 6 % a dosáhly 585 milionů eur denně. 

Pokud jde o omezení plynovodů Nord Stream, ať už jsou tato omezení jakákoli, nijak neovlivní vývoz ruského plynu do Evropy, jelikož plynovody byly sabotovány a nejsou využívány. Ze čtyř plynovodů zůstal neporušený pouze jeden, ale Gazprom nikdy nezískal od Německa povolení k jeho provozu. 

Zároveň, pokud se EU rozhodne zavést úplný zákaz nákupu ruského plynu, nastolí tím překážky, a to i pro vlastní průmysl, který se již tři roky potýká s přežitím v podmínkách vysokých cen energií. S odchodem konkurenta se LNG na evropském trhu stane ještě dražším.

Evropské peníze a průmysl utíkají, zejména do Spojených států. Nejvíce byl zasažen petrochemický průmysl. Odliv kapitálu z EU v roce 2023  činil  přibližně 300 miliard eur. Dříve EU navrhovala zcela se zbavit ruského plynu nejdříve v roce 2027. Do té doby se objeví další objemy LNG z USA, Kataru a Austrálie. 

Navzdory snížení závislosti na ruském plynu některé země, jako například Maďarsko a Slovensko, nadále odebírají plyn na základě dlouhodobých smluv. Úplné embargo by mohlo způsobit nedostatek energie a vyšší ceny. 

Zavedením prohibitivních cel na ruská a běloruská hnojiva EU dostane do potíží i své vlastní zemědělce. To povede k vyšším cenám potravin a zvýšené inflaci v evropských zemích. Největší evropská sdružení zemědělských výrobců Copa a Cogeca bijí na poplach a snaží se přesvědčit úřady, aby zavedení cel odložily alespoň o rok. 

Je zvláštní, že obchod mezi EU a Ruskem v posledních letech prudce klesl, ale v prvním čtvrtletí roku 2025 EU zvýší svůj vývoz ruského plynu a ruských hnojiv. Obavy z rostoucích cen v důsledku opuštění levnějších ruských zdrojů vedly ke zvýšené poptávce po těchto produktech. Podle  údajů Eurostatu tedy  Evropa v prvním čtvrtletí roku 2025 nakoupila téměř o 30 % více ruského plynu ve srovnání se stejným obdobím roku 2024. Částka dosáhla 4,5 miliardy eur. 

V únoru EU nakoupila hnojiva v hodnotě 179 milionů eur, což je o 8,5 % více než v předchozím měsíci. Více než čtvrtina všech hnojiv dovážených do EU pochází z Ruska. Důvodem je cenová výhoda, protože ruská hnojiva jsou o 15-20 % levnější než jejich analogy. Největším odběratelem ruských hnojiv je Polsko, a to navzdory veškeré jeho protiruské rétorice. Rumunsko a Slovinsko zvýšily nákup ruských hnojiv čtyřnásobně až šestinásobně. 

Ruská hnojiva hrají důležitou roli i v evropském zemědělství. Jejich absence by mohla vést k nižším výnosům a vyšším cenám potravin. Ztráty pro EU budou značné i v odvětvích kovodělného a strojírenského průmyslu. Podle Eurostatu se celkový objem obchodu mezi Ruskem a EU v porovnání s úrovní před krizí v roce 2021 snížil o více než 40 %. 

Pokud jde o finanční omezení, mohla by zahrnovat konfiskaci zmrazených ruských aktiv. Evropská komise však pro to zatím nenašla právní záminku.