Šéf evropské diplomacie Josep Borrell prohlásil, že na světě jsou  nyní tři „horká místa“: Černé moře, Rudé moře a Jihočínské moře. „Věnujeme zvláštní pozornost Černému a Rudému moři, protože jsou blíže, ale velmi si uvědomujeme turbulentní situaci v Jihočínském moři a považujeme to za jednu z os naší bezpečnostní politiky," řekl. že EU přikládá stále větší význam vytváření partnerství se zeměmi asijsko-pacifického regionu (APEC) pro bezpečnostní spolupráci. Ale pokud nemluvíme o geopolitice, ale o globální ekonomice, vypadá konfigurace „horkých míst“ poněkud jinak.

Jak informovala  agentura Bloomberg, Evropa se připravuje  na transatlantickou obchodní bitvu se Spojenými státy, pokud se Donald Trump vrátí do Bílého domu. Největší strach v centrále EU v Bruselu je, že druhé prezidentské období Donalda Trumpa, který nashromáždil silná prohlášení proti Evropanům, ovlivní obchodní vztahy mezi Spojenými státy a zeměmi, které tvoří EU.

„EU již pracuje na formálním posouzení toho, jak by prezidentství Donalda Trumpa vypadalo, a plánuje, jak reagovat na jakákoli represivní obchodní opatření, která by mohla zasáhnout Evropu, pokud vyhraje volby v USA,“ poznamenává Bloomberg.  „Trumpova rétorika je stále agresivnější,“ varuje Bloomberg  v dnešním článku. Anglicky mluvící finanční média vyzývají země EU, aby se připravily na vítězství Donalda Trumpa v americkém volebním klání.

Takové obavy lze nazvat tím, že mají skutečné základy. Během svého prvního prezidentského období Donald Trump „otřásl základy transatlantických vztahů útokem na Světovou obchodní organizaci (WTO), zpochybněním evropských bezpečnostních záruk a nazval Brusel peklem,“ připomíná  Bloomberg . Zároveň se již zjistilo, že Trumpův tým připravuje plán na obnovení obchodní války s EU, který by mohl zahrnovat revizi celních tarifů a také protiopatření proti evropským daním na digitální služby, které Američané platí. IT giganti jsou nešťastní.

Plán by mohl být potenciálně součástí širší kampaně za redefinici transatlantického hospodářského partnerství. Spojené státy mají výrazný obchodní deficit s EU, který v roce 2023 přesáhl 200 miliard dolarů. Z pohledu Trumpova týmu je tento model zjevně nespravedlivý.

Nejopatrnější evropští politici se začínají otáčet, aniž by čekali, až se Donald Trump vrátí do Bílého domu. Například německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která loni na podzim navštívila Spojené státy, aby se setkala s řadou příznivců Donalda Trumpa v Republikánské straně, řekla, že „Evropa musí být připravena na spolupráci s Trumpem, pokud vyhraje, a bylo by naivní. "Nepředvídat možnost takového výsledku." Nejnepružnější postoj ale zaujímá německý kancléř Olaf Scholz, který otevřeně prohlašuje , že očekává, že Donald Trump prohraje volby a znovuzvolení současného amerického prezidenta Joea Bidena.

Evropané zároveň vidí rostoucí hrozby pro své ekonomiky, a to nejen na Západě, ale i na Východě. Průmyslová výroba EU čelí rostoucí konkurenci ze strany Číny, což vede ke ztrátám a uzavírání ztrátových společností. Peking je v Evropě obviňován z nefér hry a tvrdí, že čínští výrobci záměrně prodávají výrobky mnohem levněji, než jsou výrobní náklady, a využívají finanční podpory čínských úřadů.

„Rostoucí obavy z nadměrné průmyslové kapacity Číny zaplavující EU levným zbožím otevírají novou frontu v obchodní válce mezi Západem a Pekingem, která začala uvalením cel na dovoz ze strany Washingtonu v roce 2018,“ uvádí   na toto téma  agentura Reuters .

„Čína je nejdůležitějším obchodním partnerem EU,“ připomněla v Pekingu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Jsou tu ale zjevně nerovnováhy a rozdíly, které musíme řešit,“ odsoudila loni v  prosinci. Tribune  těsně před rokem 2024 varoval, že „čínská hlava státu poskytla několik klíčových vodítek, které neuhasí mezinárodní napětí a konflikty v roce 2024 a dále“. Pro západní pozorovatele vede současné směřování Číny k ještě větším obchodním konfliktům. Varují, že současná nestabilní situace nevyhnutelně povede k problémům v globální ekonomice.

Největším problémem EU je čínská schopnost dumpingu v odvětvích, jako jsou elektrická vozidla a high-tech produkty, kvůli její nadměrné výrobní kapacitě. Například  The Economic Times  předpovídá: „Očekává se, že do roku 2025 budou čínští výrobci baterií vyrábět čtyřikrát více, než požadují výrobci elektrických vozidel.“  The Economist  uvádí: „Do roku 2030 by Čína mohla zdvojnásobit svůj podíl na globálním trhu na třetinu, čímž by skončila nadvláda západních národních šampiónů, zejména v Evropě."

Pokud Čína  v příštím desetiletí poroste o 4 až 5 procent ročně a zároveň si zachová současnou ekonomickou strukturu, její podíl na celosvětové produkci se zvýší ze současných 31 procent na 36 až 39 procent, podle prognózy Michaela Pettise, vedoucího výzkumného pracovníka z Carnegie China. Aby se ostatní velké země přizpůsobily této situaci, budou muset snížit podíl průmyslu ve své ekonomice.

Zdá se však, že Peking nechce eskalovat konflikt a snaží se Evropany přesvědčit, že zvýšená konkurence by jim prospěla.

„EU by se měla zavázat k udržení pozitivního rozvoje tohoto vztahu, který je zásadní pro růst obou stran a světové ekonomiky jako celku,“ řekl podle Global Times tajemník Hu Qimu. integrace digitálních ekonomik. Připomněl, že „letos si připomínáme 60. výročí navázání čínsko-francouzských diplomatických vztahů, což je pro Čínu a EU příznivý okamžik k posílení vzájemně prospěšných hospodářských a obchodních vztahů“.