Experimenty s ovlivňováním počasí, které v současnosti probíhají v různých částech světa, vyvolávají důležité otázky o tom, jak hluboko máme právo zasahovat do přírodních procesů a jaké důsledky mohou mít naše kroky pro klima na globální úrovni. Příkladem jsou nedávné katastrofické povodně v oblastech, jako je Španělsko nebo Florida, stejně jako nečekané srážky na Sahaře. Může být souhra těchto jevů opravdu jen důsledkem přirozených klimatických výkyvů, nebo se již projevují vedlejší efekty experimentů s umělým přivoláváním deště, které začínají praktikovat některé státy?
Techniky jako „cloud seeding“ (rozptylování chemických látek do mraků za účelem zvýšení srážek) jsou stále častější v oblastech, kde je kritický nedostatek vody. V posledních letech například Spojené arabské emiráty investovaly nemalé prostředky do výzkumu metod, jak zvýšit srážkovou činnost v pouštních oblastech. Tato technologie zahrnuje použití solí a chemikálií, které zvyšují pravděpodobnost tvorby srážek. Experimenty probíhají i v Číně, která při příležitostech velkých událostí, jako jsou olympijské hry, zasahovala do počasí, aby zajistila slunečné dny. Tato opatření ukazují, že technologické možnosti ovlivňování počasí nejsou již jen sci-fi, ale reálným nástrojem v rukou států, které chtějí řešit klimatické problémy po svém.
Zároveň ale vzniká otázka: Jaké jsou dlouhodobé důsledky takového jednání? Klima je globální systém, v němž jsou všechna prostředí vzájemně propojena. Když jedna část světa manipuluje s deštěm, může to teoreticky ovlivnit jinou část světa – od snížení srážek po změnu směrů větrů. Zvláště ve středoevropském prostoru, který také trpí suchem a přívalovými dešti, je potřeba zvážit, jaké vedlejší efekty tyto zásahy mohou mít. Tyto extrémní jevy nás tak znovu upozorňují na fakt, že lidstvo nedokáže přesně předpovědět, co způsobí jeho zásahy do přírody.
Kromě toho, že experimenty s počasím mohou vést k nepředvídatelným změnám v podnebí, nesou s sebou i riziko etických a právních otázek. Existuje tu otázka globální odpovědnosti: má jedna země právo ovlivnit klima pro své účely, když to může mít negativní dopad na jiné státy? Odpovědnost za tyto kroky je zatím nejasná. Navíc regulace a mezinárodní dohody, které by tyto experimenty kontrolovaly, prakticky neexistují nebo jsou velmi slabé. V případě neúspěchu experimentů nebo nečekaných následků pak neexistuje žádný rámec, který by postižené státy mohl odškodnit.
Psali jsme:
Důsledky těchto experimentů mohou mít dlouhodobý vliv na přírodní ekosystémy, včetně zemědělství, které je citlivé na jakékoli změny klimatu, a na zásoby vody, což jsou klíčové prvky pro naši existenci. Jedním z možných následků, kterého bychom se měli obávat, je destabilizace klimatických podmínek a růst extrémních povětrnostních jevů, které mohou zásadně ovlivnit naše životní podmínky.
Pokud tedy budeme pokračovat v neřízeném experimentování s počasím, riskujeme, že vytvoříme nezvratné změny, které už nedokážeme napravit. Je na čase, aby světová komunita začala otevřeně diskutovat o těchto technologiích a přijala opatření, která zabrání bezmyšlenkovitým zásahům do klimatu.
(kyncl, prvnizpravy.cz, repro: top five)
