Oním člověkem nebyl nikdo jiný než sovětský pilot Jurij Gagarin. Jeho let trval 108 minut a stal se historickým milníkem jak ve světových dějinách kosmonautiky, tak v sovětsko-amerických závodech v dobývání vesmíru.

Rusové vyslali Vostok 1 s Gagarinem na palubě v tichosti, o plánovaném startu nikoho neinformovali. Západ nicméně kvůli studené válce a snaze Washingtonu a Moskvy vzájemně se předběhnout s vysláním prvního člověka do vesmíru žil v předtuše velké události.

Dne 12. dubna 1961 v 9 hodin 7 minut moskevského času (6 hodin a 7 minut světového času) odstartoval Jurij Gagarin v kosmické lodi Vostok 1 z kosmodromu Bajkonur. V době startu mu bylo 27 let.

Asi minutu po startu dosáhlo přetížení 3–4 G, poté se postupně snižovalo. Gagarin je snášel dobře, pouze puls mu vzrostl z klidných 64 na 150 úderů za minutu.  Motor 2. stupně rakety (blok A) se vypnul později, než bylo plánováno; Vostok 1 proto nabral vyšší rychlost a místo plánovaného letu ve výšce 180–230 km nad povrchem Země se dostal na dráhu s parametry 181–327 km.

Sestup byl komplikovaný, v 10.25 motor Vostoku zbrzdil loď, nepracoval však plánovanou dobu a řídící systém lodi proto neoddělil přístrojový úsek od kabiny. Loď navíc začala rotovat, což Gagarin oznámil na Zem, nikdo mu však nemohl pomoci ani radou. Po 10 minutách automatika přístrojový úsek konečně odstřelila, loď se stočila potřebným směrem a rotace ustala. Pak sestup probíhal normálně, teplota ochranného štítu dosáhla 2000 °C a přetížení 10 G. Ve výšce 7 km se odstřelil poklop průlezu, pilot byl katapultován a přistál na padáku vedle kabiny.

Uskutečnění prvního kosmického letu člověka Sovětským svazem vyvolalo překvapení nemenší než při prvním kosmickém letu vůbec, také sovětském Sputniku 1. Prezident Spojených států amerických John Fitzgerald Kennedy reagoval 25. května 1961 vyhlášením nového ambiciózního cíle amerického kosmického programu – letu člověka na Měsíc do konce desetiletí.

Jurij Alexejevič Gagarin zahynul při cvičném letu 27.března 1968.

Spojené státy i SSSR považovaly kosmické lety za klíčový prvek strategie studené války. Vesmírné závody odstartovaly 4. října 1957, když Sověti vyvedli na orbitu první satelit. Pokus Američanů vypustit do vesmíru vlastní sondu ve stejném roce selhal. Raketa explodovala při startu a "zlí jazykové" překřtili americký stroj na flopnik (kombinace ruského názvu "sputnik" a anglického "flop" – spadnout, žuchnout).

Americká organizace Space Foundation, která se zaměřuje na zvyšování povědomí o vesmíru, jako trest za rusko-ukrajinskou válku (!) zrušila jméno své tradiční aktivity, Jurijovy noci, která se každoročně uskutečňuje právě na paměť letu prvního kosmonauta světa… Je to absurdní i v té souvislosti, že někdejší Sovětský svaz stejně jako jeho nástupnické Rusko si na rozdíl od USA dávaly záležet na tom, aby se jejich vesmírný program nejevil jako nacionální, tj. výhradně ruský.