Od října 2023 zažívá palestinská Gaza bezprecedentní úroveň ničení. Izraelská armáda reagovala na útoky Hamásu bombardováním měst, nemocnic, škol a uprchlických táborů. Počet obětí podle tamního ministerstva zdravotnictví přesáhl 50 000 lidí, přičemž více než polovinu tvoří děti a ženy.
Podle New York Magazine zaznělo varování před genocidou již v prvních týdnech ofenzivy.
„Varování expertů před izraelskými válečnými zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidou zazněla už týden po začátku odvetné kampaně,“ napsal New York Magazine.
Mezinárodní organizace jako Amnesty International, OSN či Human Rights Watch dokumentují důkazy o systematickém ničení civilních oblastí a zabíjení neozbrojených obyvatel. Některé výroky z OSN jsou opravdu velmi závažného charakteru.
„Zavraždil civilisty ukrývající se ve školách a náboženských objektech. Tento čin lze kvalifikovat jako exterminaci, tedy zločin proti lidskosti,“ zaznělo na adresu Izraele letos v červnu z OSN.
Izrael navíc odřízl Pásmo Gazy od vody, elektřiny, humanitární pomoci a pohybu lidí. Výsledkem je umělý hladomor, kterému čelí více než 2 miliony Palestinců.
„Cílené omezování základních životních potřeb je porušením Ženevských konvencí a svědčí o úmyslu zničit část populace jako takovou,“ upozornila dále OSN.
Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Yoava Gallanta. Důvodem je podezření z válečných zločinů a genocidních činů, a to především hladovění civilistů a útoky na civilní infrastrukturu.
Vedle bombardování hlásí média i případy exekucí rukojmích a zdravotníků, používání „bílé vlajky“ jako terče, mučení vězňů a masové hroby.
„Izraelští vojáci v mnoha případech nerespektovali zásady války. Místo ochrany civilistů šli po nich cíleně,“ konstatovala Amnesty International.
Zničeno bylo také více než 90 % škol a univerzit, stovky mešit, kostelů a knihoven. Někteří odborníci to označují za kulturní genocidu, tedy „epistemicidu“, což je pokus o vymazání kulturní a historické existence národa.
Již v říjnu 2023 označil izraelský historik genocidy Raz Segal válku v Gaze jako „učebnicovou genocidu“. Jeho slova podepsalo více než 800 mezinárodních odborníků na genocidu a mezinárodní právo.
„Jde o jednu z nejtransparentněji dokumentovaných genocidních událostí v dějinách,“ prohlásil Raz Segal.
Psali jsme:
Přes jasná obvinění světových institucí se většina západních vlád zdráhá k situaci zaujmout jasné stanovisko. USA i EU dál podporují Izrael, často bez podmínek. Kritici to považují za selhání mezinárodního systému práva.
„Kdyby stejné činy páchal Írán nebo Sýrie, Západ by je označil za genocidu během prvního týdne. Tady však panuje ticho,“ zaznělo na protestním shromáždění v červnu 2025 v Haagu.
Zatímco se mezinárodní soudy pokoušejí zastavit izraelské vedení právní cestou, realita na místě je jiná: tisíce mrtvých, rozvrácená společnost a žádná odpovědnost.
Pokud svět selže i tentokrát, dočkáme se opět jako u Rwandy nebo Srebrenice omluvy „příliš pozdě“. Otázka tedy nezní, zda se páchá genocida. Otázka zní, kdy si to konečně přiznáme.
(Beneš, New York Magazine, foto: zai)
