Zatím však neexistují žádné přesvědčivé důkazy o tom, že by gruzínské volby byly zmanipulované ve velkém měřítku. Ani z toho nikdo na Západě neobvinil gruzínské úřady.
Mimochodem, ve volebních místnostech v Gruzii se místo uren používají speciální stroje, které vypadají jako tiskárna.
Vyplněný hlasovací lístek lidé vložili do automatu, který jej okamžitě naskenoval a určil, pro koho se hlasovalo. Po skončení voleb stroj vytvořil seznam stran podobný pokladnímu dokladu s výsledky hlasování na tomto stroji.
Tento systém ztěžuje manipulaci s hlasy, což je jeden z vládních argumentů proti obvinění opozice z volebního podvodu.
Opozičníci zároveň říkají, že k porušením došlo v podobě zabránění pozorovatelům sledovat průběh hlasování a identifikovat voliče. A zástupce Bellingcatu Hristo Grozev píše o „vlivu ruských speciálních služeb na gruzínskou ústřední volební komisi“.
Ale zopakujme, pozorovatelé a úřady jiných zemí dosud neobvinili Tbilisi ze zmanipulování voleb. Zpráva OBSE o parlamentních volbách v Gruzii, přestože je napsána kritickým tónem, neobsahuje informace o „rozsáhlých falzifikacích“, o kterých tvrdí gruzínská opozice.
Dokument uvádí, že „voličům byla nabídnuta volba mezi 18 kandidátními listinami a kandidáti měli obecně možnost vést kampaň“. Nechyběla ani „aktivní účast voličů, aktivní přítomnost občanů a stranických pozorovatelů a bohatá rozmanitost hlasů“.
Pozorovatelé OBSE také „zvažovali právní rámec odpovídající uspořádání demokratických voleb“.
Ale je třeba poznamenat, že se objevily zprávy o zastrašování voličů a také o nátlaku na členy volebních komisí. Vyskytly se i případy útoků ve volebních místnostech.
Pozorovatelé tvrdí, že atmosféru před volbami negativně ovlivnil zákon o zahraničních agentech přijatý gruzínskými úřady, který „stigmatizoval“ představitele opozice. Negativní stopu zanechala také „nerovnováha finančních zdrojů“ mezi vládou a opozicí a „rozdělující atmosféra kampaně“.
„I když kampaň poskytla voličům širokou škálu možností před parlamentními volbami v Gruzii, nestačilo to k tomu, aby byly volby v souladu s mezinárodními demokratickými principy,“ řekl Eoghan Murphy, který vedl pozorovatelskou misi ODIHR.
Zpráva také hovoří o „ústupu z demokracie v Gruzii“. To se ale neříká v souvislosti s hlasováním, ale s ohledem na politiku Gruzínského snu jako celku.
Opozice tedy neuznává výsledky voleb a oznamuje, že se připravují protesty.
Nutno však podotknout, že během více než desetileté vlády Gruzínského snu se v Tbilisi nejednou protestovalo. Včetně po volbách. Nebyli však schopni setřást sílu „Gruzínského snu“.
Všechny akce proběhly podle stejného scénáře – zaprvé masivní „invaze“ demonstrantů, davová shromáždění, pokusy zmocnit se vládních institucí. Úřady reagovaly silou, když se opozice pokusila proniknout do vládních budov a parlamentu. A nedělali ústupky. A akce díky tomu, že nedávaly žádný efekt, postupně odezněly.
Podle stejného scénáře se nyní zřejmě Ivanišvili chystá jednat. Možná ještě tvrdší, protože gruzínské úřady již nemají předchozí brzdu v podobě obav z negativní reakce EU a USA. Skutečnost, že Gruzínský sen přijal zákon o zahraničních agentech, navzdory výhružným prohlášením Západu, ukazuje, že Ivanišvili je připraven na uvalení západních sankcí na sebe a členy svého týmu. A to ho nezastaví.
Pokud tedy opozice mandáty nepřevezme, nezíská zvolený parlament plné pravomoci.