Mezi nejpalčivější problémy patří krize v Gaze a Rudém moři. Odborníci, kteří hovořili pro Arab News, zdůraznili potřebu diplomatických řešení a podpory palestinské státnosti k řešení těchto výzev. Narušení obchodních cest v Rudém moři totiž zvýšilo náklady na přepravu a zpozdilo dodávky, což má dopad na britské podniky.

Stoupající napětí v regionu již vedlo k britské vojenské akci. To, jak se příští premiér rozhodne reagovat, bude formovat mezinárodní vztahy a mít významné důsledky pro domácí ekonomickou stabilitu a veřejné mínění.

Průzkumy naznačují možnou většinu Labouristické strany, což by znamenalo konec více než desetileté vlády Konzervativců pod pěti po sobě jdoucími premiéry, včetně současného Rishiho Sunaka. Politická krajina však zůstává složitá. Labouristická strana získala půdu v mnoha oblastech a znovu získala kontrolu nad radami, které nedržela desetiletí, ale také čelila neúspěchům v klíčových obvodech s velkými studentskými a muslimskými komunitami.

Tyto tradičně loajální demografické skupiny vyjádřily odlišný důvod pro tento posun — konkrétně reakci lídra labouristů Keira Starmera na situaci v Gaze. Touha po příměří je v Británii vysoká. Nedávný průzkum YouGov v květnu zjistil, že 69 procent si myslí, že Izrael by měl zastavit akce a vyhlásit příměří — přibližně stejně jako 66 procent, kteří to řekli v únoru. Hlavní politické strany však byly v této otázce zdrženlivé.

Britští arabští občané byli vyzváni kampaní Arab Voice, aby podpořili kandidáty, kteří nejlépe slouží arabským a muslimským komunitám, se zaměřením na ty, kteří stojí za Gazou. „Situace v Gaze a Jemenu významně ovlivnila mé rozhodnutí, koho volit v nadcházejících volbách," řekla Randa Al-Harazi, britsko-jemenská politická aktivistka pro Arab News. „Odklon současné vlády od britských hodnot a principů, které podporují lidská práva, byl klíčovým faktorem. Silný závazek Británie k lidským právům byl hlavním důvodem, proč jsem se rozhodla emigrovat a usadit se v této zemi."

Stoupající mezinárodní tlak na příměří v Gaze vedl k obrovským protestům po celém Spojeném království, zejména organizovaným Kampaní solidarity s Palestinou. Zatímco volební kampaně hlavních stran se primárně zaměřovaly na domácí problémy, příští premiér bude muset čelit rostoucímu napětí na Blízkém východě, které vyhrotil konflikt v Gaze mezi Izraelem a Hamásem.

Nestátní aktéři v rámci Íránem vedené „Osy odporu" zahájili útoky na britského spojence Izrael, údajně na podporu Hamásu a širší palestinské věci, což představuje hrozbu pro globální obchodní bezpečnost. Příští premiér bude muset rozhodnout, zda pokračovat nebo přehodnotit zapojení Spojeného království uprostřed širší regionální nestability.

Součástí Osy odporu je i hútíjská milice v Jemenu, známá také jako Ansar Alláh, která v reakci na válku v Gaze zaměřila své útoky na izraelské zájmy. Spustila raketové a dronové útoky v Rudém moři a v Adenském zálivu, přičemž se zpočátku zaměřovala na nákladní lodě podezřelé z vazeb na Izrael.

Simon Mabon, profesor mezinárodní politiky a ředitel výzkumného centra SEPAD pro mír a konflikt na univerzitě v Lancasteru, zdůrazňuje, že prosazování příměří v Gaze a trvalý mír na okupovaných palestinských územích je kriticky důležitý. „Hútiové využili devastace v Gaze a vyjádřili jasný postoj na podporu palestinské věci," řekl Arab News. „Příměří by mohlo částečně oslabit tento přístup, přestože útoky Hútiů byly daleko širší než jen na izraelské cíle."

V reakci na hútíjské útoky na lodě Spojených států a Spojeného království zahájily tyto země několik protiútoků, zaměřených na pobřežní radarové instalace milice, bezpilotní letouny, povrchová plavidla, sklady zbraní, raketová odpalovací zařízení a další vojenské vybavení, aby degradovaly jejich schopnost pokračovat v útocích.

Navzdory těmto snahám hútíjská milice slíbila pokračovat v útocích a pomstít se Spojeným státům a Spojenému království. Jejich poslední prohlášení zdůrazňují ukončení války v Gaze jako hlavní cíl jejich útoků a zároveň hovoří o pomstě za své bojovníky zabité při útocích Spojených států a Spojeného království.

Baraa Shiban, spolupracovník s londýnským Royal United Services Institute, říká, že navzdory rozhodnutí britské vlády připojit se k USA při ochraně lodních cest, Jemenci již dlouho předvídali a varovali před touto možností. „Problém v Rudém moři, ačkoli je to námořní záležitost, je primárně pozemní problém," řekl Shiban Arab News. „Pramení z neschopnosti mezinárodního společenství uznat důležitost správně fungujícího státu v Jemenu."

Shiban tvrdí, že krize v Jemenu byla často považována pouze za humanitární problém. Podle něj však tento přístup přehlíží základní problém — hútíjskou povstaleckou činnost, která brání fungování státu. „Pro zajištění námořní bezpečnosti je klíčové řešit bezpečnostní otázky na pevnině," řekl. „To vyžaduje novou strategii pro zapojení jemenských stran, která jim pomůže obnovit stabilní a efektivní instituce."

Nestabilita v Jemenu se zhoršila v roce 2014, kdy hútíjští povstalci převzali kontrolu nad hlavním městem Saná, což přinutilo mezinárodně uznávanou vládu odejít do exilu v Saúdské Arábii v roce 2015. „Je třeba věnovat větší pozornost hútíjům jako klíčovému problému, který je třeba řešit," řekl Shiban. „Hútiové představují významnou hrozbu a tento problém pravděpodobně přetrvá dlouhou dobu."

Mnoho Jemenců je sympatických k palestinské věci a velmi kritických k izraelskému útoku na Gazu, což zvýšilo veřejnou podporu hútíjské milice. Velké demonstrace ve městech, jak v hútíjských kontrolovaných oblastech, tak mimo ně, například v Taizu, odrážejí tento široce rozšířený sentiment. „Podpora hútíjům dramaticky vzrostla v důsledku jejich akcí, přestože skupina provádí nepřátelské akce v Jemenu," řekl Mabon. „Zaujmout pevný postoj na podporu palestinské státnosti je nezbytné."

Hútíjská milice dokázala využít tuto situaci k posílení vojenského náboru v oblastech, které ovládá, což pomáhá jejímu boji proti mezinárodně uznávané vládě Jemenu a spojeným ozbrojeným frakcím.

Abdulaziz Al-Qadmi, jemenský politický analytik sídlící v hútíjsky kontrolovaném Saná, věří, že podpora skupiny pro palestinskou věc bude pokračovat, dokud západní země, včetně Spojeného království, neukončí svou podporu izraelské vládě. „Britská vláda a její západní spojenci musí uznat vysoké náklady války proti palestinskému odporu," řekl Al-Qadmi. „Pokud Spojené království a USA budou pokračovat v nezákonných útocích na Jemen, měly by očekávat odvetu. Dříve Ansar Alláh cílil pouze na lodě mířící do Izraele, ale nyní budou i plavidla Spojeného království a USA zranitelná vůči útokům."

Dodal: „Tento fakt je zásadní úvaha pro jakoukoli novou britskou vládu. Cyklus násilí skončí pouze tehdy, když USA a Spojené království zastaví své vojenské operace v Jemenu, protože jejich současná strategie se ukazuje jako neúspěšná."

Strategický význam Rudého moře v globálních dodavatelských řetězcích byl vážně narušen hútíjskými raketovými a dronovými útoky, přičemž od únosu lodi Galaxy Leader 19. listopadu bylo zaznamenáno 107 incidentů. „Rudé moře je klíčové pro globální dodavatelské řetězce a obchodní cesty, a narušení těchto řetězců a cest může mít globální odezvy," řekl Mabon z Lancaster University.

Kvůli těmto útokům se mnoho přepravních společností rozhodlo vyhnout se Rudému moři a odklonilo lodě na bezpečnější, ale mnohem delší a nákladnější trasu kolem jižního cípu Afriky, míjejícího mys Dobré naděje. Tento odklon může přidat k cestě 10 dní a zvýšit náklady na palivo o 40 procent. Průzkum Britské obchodní komory v únoru zjistil, že 55 procent jejích vývozních členů pocítilo přímý dopad krize v Rudém moři. Někteří hlásili nárůst cen až o 300 procent za pronájem kontejnerů a dodací lhůty prodloužené o čtyři týdny.

Výrobky z Asie, zejména automobily, byly nejvíce zasaženy. Přibližně 70 procent evropských autodílů je přepravováno přes Rudé moře z Asie. Kvůli narušení museli automobilky jako Volvo a Tesla pozastavit některé výrobní linky kvůli nedostatku dílů.

Některé společnosti nyní přizpůsobují své dodavatelské řetězce, aby se s těmito výzvami vyrovnaly. Maloobchodníci jako Asos a Boohoo zvýšili blízké zdroje, přičemž více produktů získávají z Turecka a Maroka, stejně jako z Spojeného království.

Tento posun jim pomáhá vyhnout se delším dodacím lhůtám a nafouknutým cenám spojeným s přesměrováním zásilek z Asie. Prodloužené přepravní trasy zvyšují náklady na kontejnerovou dopravu a blíží se úrovním, které byly zaznamenány během pandemie, uvádí nedávná zpráva Geopolitical Monitor.

Tyto rostoucí náklady pravděpodobně přenesou na spotřebitele, protože stoupající náklady na dopravu budou krátkodobě neustále zvyšovat ceny, uvádí zpráva. Bez diplomatického řešení se očekává, že geopolitická rizika představovaná hútíjskou milicí se zvýší. „Vojenské řešení není cestou vpřed při řešení krize v Rudém moři," řekl Mabon.

„Vliv Spojeného království sám o sobě je omezený, ale jako penholder v Radě bezpečnosti OSN má určitý vliv. Zatímco Spojené království vyzývalo k ‚inkluzivnímu míru pod záštitou OSN,' je nezbytné diplomatické řešení, které odráží realitu na zemi."

Závěr

Nastávající britská vláda, ať už bude vedená jakoukoli stranou, bude muset čelit složitým výzvám jak na domácí, tak na mezinárodní scéně. Situace v Gaze a Rudém moři, spolu s hútíjskými útoky a rostoucím napětím na Blízkém východě, bude vyžadovat obezřetnou a strategickou reakci. Diplomatická řešení a podporu pro palestinskou státnost bude nutné vážně zvážit, pokud má být dosaženo dlouhodobé stability a bezpečnosti v regionu.

Při současném trendu politických změn a veřejného mínění v Británii bude také důležité, jak se nová vláda postaví k těmto otázkám. Je zřejmé, že jakákoli strategie zahrnující vojenské zapojení musí být pečlivě promyšlena, aby se předešlo dalšímu prohloubení konfliktů a zhoršení bezpečnostní situace nejen v regionu, ale i globálně.