Bývalý náměstek ministra obrany USA a člen Komise pro národní obrannou strategii Eric S. Edelman upozornil na prudce se měnící globální bezpečnostní prostředí. USA čelí novému jevu, který nemá v dějinách obdoby - současnému jadernému soupeření se dvěma protivníky, kteří mají schopnost zasáhnout americké území.
„Americká jaderná strategie a doktrína byly po celá desetiletí zaměřeny buď na odstrašení Sovětského svazu (a později Ruska), nebo na zajištění minimální obrany vůči Číně. Dnes ale čelíme scénáři, kdy nás mohou obě tyto země ohrozit současně,“ poznamenal v magazínu Foreign Policy Edelman.
Zatímco Rusko si udržuje stabilní jaderný potenciál (odhaduje se na více než 4 000 hlavic), Čína svůj jaderný arzenál dramaticky rozšiřuje. V roce 2020 měla přibližně 200 hlavic, dnes americké ministerstvo obrany odhaduje, že jich má více než 600. Do konce desetiletí jich může být více než 1 000.
„Peking mění svůj dlouholetý postoj minimálního odstrašení a rozvíjí kapacity, které by mu umožnily vést konflikt s USA,“ konstatuje Edelman.
Čínská armáda rovněž buduje desítky nových raketových sil a modernizuje své systémy velení a kontroly, což signalizuje záměr získat schopnost vést jaderný konflikt i v první fázi konfliktu.
Jedním z nejzásadnějších rizik je zranitelnost amerického systému NC3 (Nuclear Command, Control, and Communications), tedy systémů, které umožňují prezidentovi a velení armády řídit jaderné síly v krizových situacích. Edelman varuje, že pokročilé zbraně, jako například hypersonické střely nebo kybernetické útoky, mohou NC3 ochromit, čímž by Spojené státy přišly o schopnost reakce.
„Pokud protivník vnímá vaše vedení jako zranitelné, může zvažovat tzv. dekapitační úder – náhlý útok, který vyřadí schopnost velení odpovědět,“ vysvětluje Edelman.
Zejména hypersonické zbraně (které testují Rusko i Čína) mohou tuto strategii usnadnit. Vzhledem k jejich rychlosti a schopnosti manévrování jsou obtížně zjistitelné a zachytitelné, což výrazně snižuje čas na rozhodnutí a odpověď.
Komise pro národní obrannou strategii již v roce 2023 upozornila, že americká vojenská doktrína nereflektuje realitu dvou současně protivníků. Současná strategie počítá s tím, že Spojené státy mohou čelit jednomu „rovnocennému protivníkovi“, ale ne simultánnímu tlaku dvou.
Psali jsme:
„Jaderné odstrašení vůči dvěma protivníkům současně není jen otázkou množství zbraní. Je to komplexní problém velení, logistiky, a krizového rozhodování,“ poznamenává dále Edelman, který zároveň navrhuje několik zásadních kroků.
Mezi ty nejdůležitější řadí Edelman modernizaci NC3 systémů tak, aby odolaly kybernetickým i fyzickým útokům, posílení schopností přežití jaderných sil (například více mobilních platforem a decentralizovaného velení), dále zvýšení investic do obrany proti hypersonickým zbraním a v neposlední řadě změnu politické strategie (USA by měly dát jasně najevo, že jakýkoli pokus o dekapitační úder bude považován za plnohodnotný jaderný útok).
Nová realita třístranného jaderného soupeření znamená, že USA musí zásadně přehodnotit svou obrannou strategii. Nebezpečí ztráty schopnosti reagovat na jaderný útok by mohlo přivést svět do nového období nejistoty. Jak uzavírá Edelman:
„Musíme jednat nyní, jinak riskujeme, že budeme zaskočeni jadernou krizí, na kterou nebudeme připraveni,“ uzavírá bývalý náměstek ministra obrany USA Eric S. Edelman.
(Chmelík, Foreign Policy, repro: Tikvah)
