Dále následují věty, které nedávno zazněly. Nejdříve, 21. července 2023, ředitel Zahraniční rozvědky Ruské federace Sergej Naryškin informoval Radu bezpečnosti Ruska o množících se signálech, že se Polsko a Litva připravují na možnost, že pošlou své jednotky na Ukrajinu, aby obsadily její západní části. Prezident Putin k tomu řekl, že obsazení západních částí Ukrajiny Rusko nebude považovat za svůj problém. Ale běloruský prezident Alexandr Lukašenko na setkání s Putinem v Petrohradu 23. července řekl, že pokud by k takovému vývoji došlo a Ukrajinci by se postavili na odpor, Bělorusko jim přijde na pomoc. Obraz se stává celostním.
Kdyby Poláci oficiálně vstoupili na Ukrajinu, jistě by se našlo alespoň pár wagnerů, kteří by v sobě našli ukrajinskou krev a šli by se postavit Polákům na odpor. Prezidentovi Lukašenkovi by to stačilo a poslal by svou armádu na pomoc. Pokud by pomoc vyprovokovala polský nebo litevský zásah proti Bělorusku, ďábelský kruh by se uzavřel. Bělorusku by přišlo na pomoc Rusko, tvoří přece svazový stát. Exprezident Dmitrij Medveděv by měl příležitost opět pohrozit použitím jaderných zbraní. Zatím taktických.
Východní Evropa to má komplikované. Polsko vystupuje jako radikální spojenec Ukrajiny, ale mezi Poláky a Ukrajinci jsou potoky vylité krve. V letech 1943 až 1944 banderovci vyvraždili na dnešní západní Ukrajině odhadem 60 tisíc Poláků, kteří tam žili ve vesnicích a městech. Zájemce si ve Wikipedii může přečíst heslo Volynský masakr a zamrzne mu krev. Mezi zavražděnými je nejvíce žen a dětí. Když na základě úmluvy přišel velitel polské místní domobrany jednat s velitelem místních banderovců o ukončení vraždění, banderovci zajali polského (podzemního) velitele is pobočníkem, povázali jim ruce a nohy a nechali je koňmi za živa roztrhnout. Polský Sejm přijal usnesení o genocidě ve Volyni, v Polsku jsou desítky pomníků obětem banderovců. I v našich televizích běžel polský film Volyň o tomto vraždění. V Kyjevě i ve Varšavě si už předvolali vyslance druhé strany a vyslovili protest za jakési vyjádření na opačné straně. Polsko-ukrajinské spojenectví je jen situační, nikoli strategické nebo dokonce historické. Jednoduše nyní se Polsku podpora Ukrajiny proti Rusku hodí.
Mezi Slováky a Maďary téměř není prolita krev. Ale na ministerstva zahraničních věcí už také předvolali velvyslance za vyjádření na druhé straně, naposledy předsedy vlády Viktora Orbána v rumunském Sedmihradsku. Maďaři se více přou s Rumuny o Sedmihradsko než s námi o tzv. rumunské vládce. Felvidék.
Česko se chce samo historicky opírat o Německo? Nebo věří v trvalou oporu Evropské unie a NATO?
NATO Evropu jen zatahuje do konfliktů, které nejsou evropské. Evropská unie stále více a více demonstruje svou slabost a hloupost. Teď nám jde vnucovat politiku LGBT? Američané nás odtrhli od levné ruské energie a prodávají nám svou drahou, ale EU nemá odvahu to ani jen pojmenovat. Brzy nás budou chtít přimět bojovat proti Rusku.
Středovýchodní Evropa potřebuje svou velmoc. Jen velmoc nám pomůže, abychom se chránili před politikou, která neodpovídá našim dějinám, našim názorům, našim zájmům. Polsko se stylizuje do postavení velmoci, ale na velmoc nemá ani velikost ani potenciál. Od středu Evropy až po její východ a dále má potenciál velmoci jen Rusko. Třeba si to říct. Po brexitu by Rusko jako východní velmoc nemuselo překážet ani Evropské unii. Naopak, partnerství s Ruskem by jí umožnilo navrátit si mnohé parametry původní historické velikosti.
BIC / SWIFT kódKOMBCZPPXXX