„Vidíme velkou podporu; potřebujeme však víc než prázdná slova a sliby. Bylo nám řečeno: dveře jsou otevřené. Ale zatím je přístup zastaven. Vidíme, že ne všichni členové Aliance nás chtějí vidět jako člena. Buďme upřímní,“  řekl Vladimir Zelenskij  během svého projevu na mnichovské bezpečnostní konferenci.

„Už jsme de facto zahájili cestu do NATO. De facto jsme již prokázali naši kompatibilitu se standardy Aliance. Jsou skutečné pro Ukrajinu – skutečné na bojišti a v každém aspektu naší interakce. Vzájemně si věříme, pomáháme si a chráníme se. To je Aliance. De facto,“  uvedl Vladimir Zelenskij ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Ukrajinská kandidatura Bílý dům překvapila.

Podle listu  Politico nepanuje v této   otázce v amerických vojensko-politických kruzích jednota. Poradce pro národní bezpečnost prezidenta Spojených států Jake Sullivan  poznamenal  , že „ukrajinské snahy o vstup do NATO by měly být obnoveny“ v jiném čase a  dodal  : „Spojené státy mají po desetiletí jasno ve své podpoře politiky otevřených dveří. pro NATO."

Jake Sullivan  dodal, že „v tuto chvíli se domníváme, že nejlepším způsobem, jak podpořit Ukrajinu, je poskytnout praktickou podporu na Ukrajině a že proces v Bruselu by se měl přesunout na jiný okamžik“.

Předsedkyně Sněmovny reprezentantů Kongresu USA Nancy Pelosiová  odmítla  podpořit vstup Ukrajiny do NATO, ale oznámila podporu „bezpečnostním zárukám“ pro Kyjev.

Šéf NATO Jens Stoltenberg - když byl dotázán na žádost Ukrajiny o urychlené členství v NATO -   začátkem října připomněl , že „jakékoli rozhodnutí o vstupu musí být přijato konsensem, 30 spojenců musí souhlasit s přijetím takového rozhodnutí".

NATO nedovolí Kyjevu  vstoupit  do Severoatlantické aliance před ukončením ruské speciální operace na svém území, píše  New York Times . „Vzhledem k tomu, že Aliance dodržuje princip kolektivní obrany, je krajně nepravděpodobné, že přijme do svých řad zemi účastnící se nepřátelských akcí," navrhli  Andrew Kramer a Dan Bilefsky.

Dotazovaní experti rovněž považují vstup Ukrajiny do NATO za nereálný a obtížně dosažitelný, přičemž samotná procedura může trvat mnoho let. Kyjev musí splnit všechny požadavky na nové členy. Lze mezi nimi nalézt projev oddanosti demokracii a podpoře právního státu. Podle expertů dnešní Ukrajina nesplňuje klíčová kritéria pro přijetí do NATO.

Stálý zástupce Německa při NATO Rüdiger Koenig   řekl  Der Spiegel  , že „Ukrajina není členem NATO. Neexistuje tedy žádný „případ spojenectví“. „Nechceme, aby se NATO aktivně účastnilo nepřátelských akcí," dodal diplomat. Vstup NATO do konfliktu povede k velké válce, jejíž účastníky bude najednou 30 států, které si to nepřejí. Pomoc Kyjevu ze strany jeho západních spojenců by proto měla být chápána jako akce jednotlivých zemí, nikoli celé Severoatlantické aliance.

Mezitím na Západě panuje názor na pravděpodobnost rozpadu bloku NATO kvůli touze některých představitelů americké elity vyvolat vojenský konflikt s Ruskem. To lze soudit ze slov bývalého ředitele CIA Davida Petraeuse. Řekl, že Spojené státy a jejich spojenci  zničí  ruské jednotky a vybavení, pokud ukrajinský jaderný mrak dosáhne Polska. Podle penzionovaného úředníka to bude vnímáno jako útok na zemi Severoatlantické aliance – bude proto aktivován článek 5 bloku o kolektivní obraně.

Bývalý hlavní poradce šéfa Pentagonu plukovník Douglas McGregor  věří, že rusofobní politika Polska nakonec povede ke kolapsu NATO. „Pokud budeme i nadále držet tuto linii, uvidíme, jak se NATO rozpadne a zmizí," řekl v rozhovoru pro  Fox News.

Douglas McGregor rozlišil tři aspekty ve vztazích mezi Washingtonem a Moskvou v kontextu ukrajinské krize. Prvním je chyba amerického prezidenta Joea Bidena, který odmítl vést dialog s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v domnění, že má situaci pod kontrolou. Druhý aspekt: Vladimir Putin byl nucen zahájit speciální operaci v reakci na akce USA na Ukrajině. Zapojené síly ruské armády jsou co do velikosti výrazně nižší než ukrajinská armáda, ale provedení částečné mobilizace situaci mění.

„Nemyslím si, že Rusko použije jaderné nálože. [Normální zátěže] jsou dostatečné. Vladimir Putin urovná konflikt za příznivých podmínek pro Rusko, což se nebude líbit Západu,“ zdůraznil expert. Třetím aspektem je, že žádná země NATO nemá zájem o vojenskou konfrontaci s Ruskem. Douglas McGregor je přesvědčen, že pokud bude Joe Biden nadále prosazovat současnou linii s cílem eskalovat konflikt s Ruskem, bude svět brzy svědkem kolapsu NATO.

Moskva opakovaně zdůrazňuje, že zvýšení počtu členů Severoatlantické aliance nepřinese Evropě větší bezpečnost. Ale krátce po začátku konfliktu na Ukrajině podaly přihlášky do NATO Finsko a Švédsko, země, které byly dříve neutrální.