Hypotéka, kterou získala díky své pochybné dohodě o očkování proti koronaviru se svým přítelem, šéfem společnosti Pfizer Albertem Bourlou, a jejím odmítnutím konečně prozradit jeho minulost navzdory bezpočtu žádostí, ji bude i nadále pronásledovat.

Evropskou lidovou stranu (EPP), která z ní udělala nejvyšší kandidátku do evropských voleb, nezajímá, že ji to samo o sobě diskvalifikuje pro pokračování ve funkci, ale některé členské země EU ano. K žalobě na von der Leyenovou, kterou téměř před rokem v Lutychu podal belgický lobbista Frédéric Baldan, se přidalo Polsko, Maďarsko a pravděpodobně brzy i Rumunsko.

Tyto tři státy byly na oplátku žalovány společností Pfizer, protože odmítly splnit závazky, které jim ukládá dohoda von der Leyenové se společností Pfizer. Vyšetřování se však zjevně ukazuje jako obtížné. Jak uvádí francouzský list „France Soir“, práci belgického vyšetřujícího soudce brání především Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), který již v říjnu 2022 zahájil vyšetřování proti von der Leyenové.

Pravda a spravedlnost neúprosně postupují

Je bezprecedentní událostí v historii EU, že úřadující předsedkyně Komise je žalována několika členskými státy a že ji vyšetřuje i Úřad evropského veřejného žalobce. Většina médií však tento skandál pilně ignoruje. Vzhledem k tomu, že se soustředí na problematiku očkování, které se „koronová média“ bojí jako čert svěcené vody, dělají jednoduše, jako by se nic nestalo, a raději oznámí nominaci von der Leyenové na druhé funkční období.

Florian Philippot, šéf strany „Les Patriotes“, která se také připojila k žalobě, napsal: „Pravda a spravedlnost neúprosně jdou kupředu! Ursula a všichni protagonisté se nebudou moci zbavit své odpovědnosti!“ To se však von der Leyenové zatím ve všech jejích záležitostech podařilo. Nezbývá než doufat, že to tentokrát skutečně přehnala a její katastrofální kariéra se konečně chýlí ke svému dávno očekávanému konci.