Kdo má právo být Američanem? Trump stanovil nová pravidla

zprávy

Donald Trump ve svém druhém prezidentském období vydal výkonný příkaz, který omezuje občanství na základě narození v USA. A jak si stojí americká praxe oproti zbytku světa?

Kdo má právo být Američanem? Trump stanovil nová pravidla
Deportace ilegálních migrantů z USA
29. ledna 2025 - 06:22

Od roku 1868, kdy byl přijat 14. dodatek americké ústavy, byla odpověď na tuto otázku jednoznačná: Každý, kdo se narodí na území USA, získává automaticky americké občanství. Tento princip, známý jako jus soli (právo půdy), se stal součástí americké identity a zaručil občanství milionům lidí bez ohledu na původ jejich rodičů.

Vše se však změnilo 20. ledna 2025, kdy Donald Trump během svého druhého inauguračního dne podepsal výkonný příkaz, který podmínil občanství dětí narozených v USA právním statusem jejich rodičů. Podle tohoto příkazu, který by měl vstoupit v platnost 19. února, musí mít alespoň jeden z rodičů status občana nebo legálního rezidenta, aby jejich dítě získalo občanství. Tento krok okamžitě vyvolal vlnu právních výzev a byl označen za protiústavní, uvádí na serveru TIME novinářka Miranda Jeyaretham.

Spojené státy patří mezi zhruba 30 zemí, které uplatňují jus soli bez výrazných omezení. Tento princip je nejrozšířenější v Severní a Jižní Americe. Například Kanada a Mexiko poskytují občanství každému dítěti narozenému na jejich území. Naopak v Asii, Evropě a Africe je tento přístup vzácný.

Většina zemí v těchto regionech přidává k jus soli různé podmínky, například občanství nebo legální pobyt rodičů. V Austrálii například dítě získává občanství, pokud má alespoň jednoho rodiče občana nebo rezidenta, případně pokud v zemi žije deset let po narození.



Kde se jus soli neuplatňuje, funguje zpravidla jus sanguinis (právo krve), kde občanství dítěte závisí na občanství rodičů. Například v Singapuru nebo Číně je dítě automaticky občanem pouze tehdy, pokud má alespoň jednoho rodiče občana, a místo narození zde nehraje roli.

V USA se kromě jus soli uplatňuje i jus sanguinis pro děti narozené americkým občanům v zahraničí. Tato kombinace však ve světovém kontextu není běžná.

V několika zemích byly zákony o občanství upraveny tak, aby omezily automatické občanství.

V roce 2013 Dominikánská republika zrušila občanství pro děti narozené po roce 1929, pokud alespoň jeden rodič neměl dominikánský původ. Tento krok postihl přes 200 000 lidí, z nichž většina měla haitské kořeny. V roce 2004 Irsko po referendu ukončilo neomezené jus soli, což vedlo k tomu, že dítě musí mít alespoň jednoho rodiče s irským, britským občanstvím nebo legálním pobytem.

Psali jsme:

V roce 2024 zavedl Pákistán omezení, která požadují, aby dítě mělo alespoň jednoho rodiče občana nebo trvalého rezidenta, případně žilo v zemi 10 let. Tato změna zasáhla zejména afghánské uprchlíky.

Zavedení omezení jus soli v USA by mělo dopad na stovky tisíc dětí ročně. Odpůrci tvrdí, že by mohly čelit riziku deportace, ztráty přístupu k veřejným službám či dokonce bezdomovectví. Spor o tento příkaz se nyní odehrává u soudů, kde se rozhodne, zda je v souladu s americkou ústavou.

Zůstává otázkou, zda Spojené státy, jako jedna z mála zemí se širokým uplatněním jus soli, nakonec zvolí cestu, kterou již prošly jiné země, a přehodnotí svůj historický přístup k občanství.

(nov, time.com, repro: CBS)


Anketa

S exekutivním příkazem Donalda Trumpa, který nařídil, že existují „pouze dvě pohlaví - muž a žena":