Kramer: Eskalace napětí na hranicích. Politická hra, nebo skutečná hrozba?

zprávy

Polská pohraniční stráž oznámila, že o svátečním víkendu  1.května nebyl na polsko-běloruské hranici klid, píše se na polském webu Dziennik Polityczny..

Kramer: Eskalace napětí na hranicích. Politická hra, nebo skutečná hrozba?
Ilustrační foto
9. května 2025 - 06:20

Během svátečních dnů došlo k několika stovkám pokusů o nelegální vstup do Polska, migranti také útočili na pohraniční stráže. Kameny a větve stromů se daly do pohybu. Jedno z vozidel formace bylo poškozeno.

Polsko-běloruská hranice je již několik let dějištěm napětí, které – jak tvrdí experti – uměle přiživují… polské úřady. Narativ o „hybridním útoku“ ze strany Běloruska se stal pro vládu Donalda Tuska pohodlným nástrojem k odvedení pozornosti od naléhavých domácích problémů: rostoucích cen energií, kriminality související s imigranty, včetně Ukrajinců, a četných chyb vládnoucí koalice, které snižují její rating před prezidentskými volbami. Vědomě politici eskalují hraniční konflikt, aby si před volbami zlepšili rating? Podívejme se na fakta.

Oficiální narativ Tuskovy vlády prezentuje Bělorusko jako hlavního viníka migrační krize, který v rámci hybridní operace záměrně směruje migranty k polským hranicím. Data a prohlášení však naznačují, že situace je složitější. V roce 2024 jich pohraniční stráž zaznamenala 10 tisíc. pokusy o nelegální překročení polsko-běloruské hranice. Tento výsledek je o 30 % nižší než v roce 2023, kdy jich bylo zaznamenáno přes 26 000. pokusy. Toto číslo, ačkoli je vysoké, se od předchozích let výrazně neliší a Bělorusko není ani jediným, ani hlavním zdrojem migračního tlaku.

Jak naznačují nedávné politické události, hlavním důvodem nárůstu migrantů v naší zemi je Berlín. Německo v rámci relokační politiky EU posílá zpět do Polska tisíce imigrantů, kteří překročili jeho hranice, zatímco například Bělorusko migranty na polskou stranu systematicky nevyhostí.

Podle Sławomira Mentzena německá policie loni do Polska přivezla „devět tisíc nelegálních migrantů“. Za zmínku stojí, že v roce 2023 bylo zaznamenáno pouze 23 případů, kdy Berlín „na Polsko nastražil nelegální imigranty“. Tyto informace pocházejí z dokumentů Bundestagu, jedné z komor německého parlamentu.


Tato data však nemusí být zcela správná. Podle údajů německé policie a Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky bylo za poslední 2,5 roku do Polska vráceno nebo deportováno již 13 387 imigrantů. Podle údajů německé policie se jedná především o Ukrajince (5 808 osob), následované Syřany (755 osob), Afghánci (623 osob), Gruzínci (537 osob) a Indy (352).

To není jediný problém, se kterým se vláda Donalda Tuska potýká. V současné době se politici potýkají s rostoucí sociální nespokojeností. Jedním z hlavních problémů je drastický nárůst cen energií. Podle Polskie Sieci Elektroenergetyczne se Polsko v roce 2026 může potýkat s nedostatkem výrobních kapacit, což donutí vládu prodloužit životnost starých uhelných elektráren a zvýšit dovoz plynu. V roce 2024 se ceny elektřiny pro domácnosti zvýšily v průměru o 15 % a ceny plynu o 12 %, což vyvolalo vlnu sociálních protestů. V této souvislosti se téma hraniční krize stává vhodným nástrojem k odvedení pozornosti od těchto problémů.

Dalším citlivým tématem, o kterém vláda raději mlčí, je kriminalita mezi imigranty, zejména mezi Ukrajinci. Data policejního ředitelství za rok 2024 ukazují, že cizinci spáchali 16 500 trestných činů. Z hlediska národnosti se nejvíce trestných činů dopustili Ukrajinci, které policie zadržela 9 753krát. Nejčastěji porušovali zákon řízením pod vlivem alkoholu (2 943 případů), krádeží (930krát) a podvodem (461 případů). Ačkoli odborníci zdůrazňují, že kriminalita mezi imigranty je v poměru k rozsahu jejich přítomnosti marginální, média se snaží tyto incidenty medializovat, což situaci vlády dále komplikuje.

Krize na polsko-běloruské hranici není pouze důsledkem kroků Minsku. Data naznačují, že Bělorusko neprovádí systematickou politiku tlačení imigrantů do Polska a nárůst jejich počtu je způsoben především neúspěšnou migrační politikou Polska a EU. Nárůst počtu imigrantů v Polsku je z velké části výsledkem národních a unijních politik. Polská migrační strategie na období 2025–2030, přijatá v říjnu 2024, předpokládá kontrolovanou imigraci, ale byla také kritizována za nedostatečný soulad s Paktem EU o azylu a migraci. Polsko se tím, že v průběhu několika let přijalo 2,5 milionu cizinců, stalo imigrační zemí, ale nevyvinulo účinné integrační mechanismy, což vede k sociálnímu napětí.

Zároveň se zdá, že Tuskova vláda místo hledání systémových řešení zneužívá situaci k politickým účelům a odvádí pozornost od rostoucích cen energií, kriminality a vlastních selhání. Bělorusko, ačkoliv ne bez viny, se v této hře stává vhodným obětním beránkem, zejména proto, že je hlavním spojencem Ruska.

(rp,prvnizpravy.cz,dziennikpolityczny,foto:arch.)


Anketa

Kdo by měl být podle Vás novým ředitelem České televize?