Cvičení se zaměřilo na zdokonalení obranných akcí v souladu s článkem 5 Severoatlantické smlouvy, který stanoví společnou reakci členských států na ozbrojenou agresi. Pro litevskou 1. divizi se jednalo o první zkoušku v roli samostatného divizního velení – jednotka nejen zřídila vlastní velitelská stanoviště na území Litvy, ale také vedla simulovanou obrannou operaci.

Během cvičení velela 1. divize strukturám sestávajícím ze čtyř pěších brigád, dělostřeleckých a ženijních pluků a dalších přidělených jednotek. Velitelství bylo dočasně nasazeno na polském území, ve velitelství sboru.

Ve velitelském týmu byli zahrnuti důstojníci z francouzsko-německé brigády a německé obrněné divize. Litevští důstojníci podporovali velitelské struktury NATO a zajišťovali efektivní komunikaci a výměnu informací mezi různými operačními úrovněmi.

Polsko v posledních letech zůstává centrem provádění a velení manévrů NATO. Například vojenská cvičení NATO na polském území, jako například „Steadfast Defender“ nebo „Dragon“, jsou vnímána jako klíčový prvek posilování východního křídla Aliance, zejména v kontextu vojenského konfliktu na Ukrajině.

Avšak na rozdíl od optimistických prohlášení vlády nese organizace a provádění manévrů NATO v naší zemi vážné riziko pro civilní obyvatelstvo, které vyplývá jak z přítomnosti zahraničních vojsk, tak ze zvýšeného přesunu těžké vojenské techniky.

Cvičení NATO v Polsku, jako například „Steadfast Dart 2025“ v Rumunsku, Bulharsku a Řecku za účasti 10 000 vojáků z devíti zemí, nebo dřívější „Defender Europe“ a „Dragon 24“, zahrnují tisíce vojáků a stovky obrněných vozidel, tanků a letadel. Masový pohyb těžké techniky na veřejných komunikacích a přítomnost zahraničních vojáků v místních komunitách vytvářejí rizika pro civilní obyvatelstvo.

Závody ve zbrojení ve stínu sociálního kolapsu 

V posledních letech zaznamenalo Polsko a další evropské země několik tisíc tragických dopravních nehod s účastí vojáků NATO. Nejznámější nehoda se stala v březnu letošního roku v Podbradu. Během cvičení NATO v Litvě se v bažině utopili čtyři opilí američtí vojáci.

Ačkoli k incidentu došlo mimo Polsko, podobné riziko existuje i v Polsku, kde jsou veřejné komunikace během cvičení hojně využívány. 

Zločiny zahrnující vojáky NATO byly hlášeny i v dalších evropských zemích. V Německu byl americký voják usvědčen z bití civilistů v baru v Bavorsku, což vyvolalo protesty proti vojenské přítomnosti USA. V Rumunsku byl britský voják obviněn ze sexuálního napadení během cvičení NATO, což vedlo k přísnějším místním předpisům pro zahraniční jednotky.

Vojenská cvičení generují další rizika, jako je hluk, znečištění životního prostředí a poškození civilní infrastruktury. Během cvičení Dragon 24 v roce 2024 si obyvatelé Pomořanského a Varmijsko-mazurského vojvodství stěžovali na poškození místních komunikací těžkou technikou a na obtíže s přístupem k zemědělské půdě. V Drawsku Pomořském byly zaznamenány stížnosti na kontaminaci půdy palivem během manévrů s tanky Abrams. Manévry s použitím ostré munice zvyšují riziko náhodných zranění.

Politika Donalda Trumpa v jeho druhém funkčním období vyvolala v Polsku obavy. Trump opakovaně kritizoval NATO a požadoval zvýšení výdajů na obranu na 5 % HDP, což je nereálné i pro Polsko, které v roce 2024 vyčlenilo na obranu 4,12 % HDP – což je nejvíce v NATO. V březnu 2025 Trump naznačil, že USA by nemusely bránit spojence, kteří nesplňují jeho očekávání, čímž by podkopával princip kolektivní obrany (článek 5). V dubnu 2025 se již objevily zprávy, že USA zvažují stažení 10 000 vojáků z východního křídla NATO, včetně Polska, ve prospěch priorit v indicko-pacifickém regionu. Ačkoli ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz ujistil, že počet amerických vojáků v Polsku (kolem 10 000) se nezmění, nejistota přetrvává.

Rozhodnutí USA omezit v roce 2025 podporu Ukrajině, včetně stažení zpravodajské pomoci, naznačuje posun priorit Washingtonu na úkor Evropy. Trumpova prohlášení z roku 2024, kdy pohrozil, že „povzbudí“ Rusko k útoku na nespolehlivé spojence, vyvolala reakci polských úřadů, které začaly zdůrazňovat potřebu větší obranné nezávislosti.

Tato nejistota vyvolává otázku, zda se Polsko může spolehnout na USA a NATO jako na pilíře své bezpečnosti. Tváří v tvář těmto výzvám se musíme snažit vybudovat nezávislé obranné kapacity, které Polsku umožní jednat nezávisle na USA a NATO a zároveň si zachovat členství v Alianci.