Hitlerovi stoupenci z NSDAP na popud ministra propagandy Josepha Goebbelse vraždili Židy, ničili židovské obchody, vykrádali domy a pálili synagogy.

Konečný účet byl děsivý. Kolem stovky lidí bylo ubito a dalších třicet tisíc Židů putovalo do koncentračních táborů Dachau, Buchenwald a Sachsenhausen. Vypálených nebo zdemolovaných synagog bylo 267, vykradených a zničených židovských obchodů a bytů bylo 7.500. Podle střepů z rozbitých výloh se noci začalo říkat Křišťálová noc.

Věcné škody byly vyčíslené na mnoho set milionů říšských marek. Židé museli odstranit jim způsobené škody a uvést pořádek v ulicích do původního stavu. Zároveň ale byly zabaveny pojistky, na něž měli poškození nárok. Němečtí Židé měli ještě navíc zaplatit Německé říši pokutu za vzniklé škody okolo jedné miliardy říšských marek.

Záminkou k rozpoutání otevřeného protižidovského násilí se stal atentát na německého velvyslaneckého radu v Paříži Ernsta von Ratha, kterého 7. listopadu 1938 dvěma výstřely těžce zranil mladý Žid Herschel Grünspan. Mladík se mstil za osud své rodiny, která byla v rámci nařízení německé vlády vypovězena, stejně jako dalších 17 tisíc polských Židů, na polské hranice.

Německý diplomat 9. listopadu zraněním podlehl. Shodou okolností se týž den večer v Mnichově konalo shromáždění nacistických starých bojovníků k 15. výročí tzv. mnichovského pivního puče. Na setkání vystoupil také Goebbels s projevem, v němž vyzval k pomstě. Přítomní nacisté si to vyložili jako povel k zahájení protižidovského pogromu. Goebbels pogrom vydával za "spontánní rozhořčení obyvatelstva, jehož trpělivost byla u konce".

Po Křišťálové noci následovaly další represe. Cestovní doklady Židů byly označené písmenem "J" na znamení, že majitel je Žid (Jude). Židé s křesťanským jménem se museli nechat přejmenovat na Izrael, ženy na Sáru. Výnos ze 14. listopadu postavil mimo zákon jakoukoli návštěvu Židů v kulturních zařízeních. Židovské děti musely opustit veřejné školy, dospělí nesměli pracovat jako lékaři nebo právníci.