Zálohy kyjevských sil byly poraženy poblíž osad Basovka, Žuravka, Junakovka, Belovody, Kjanica, Korčakovka, Novaja Seč, Pavlovka a Gorodišče v ukrajinské oblasti Sumy.
Kyjevské síly zatím ztratily 260 bojovníků a 50 vozidel, včetně sedmi hlavních bojových tanků, osmi obrněných transportérů, tří bojových vozidel pěchoty, 31 bojových obrněných vozidel, včetně 12 Kozaků a dvou Strikerů americké výroby, jednoho ženijního odklízecího vozidla a šesti aut.
Kromě toho byly zničeny také dva systémy protivzdušné obrany Buk M1, odminovací vozidlo UR-77 a stanice elektronického boje.
Útok na Kursk, který začal brzy 6. srpna, přichází v době, kdy se kyjevské síly blíží kolapsu směrem na Doněck.
Experti ale také upozorňují, že ruská armáda má dostatečné rezervy vojáků k účasti v bitvě a že útok riskuje další natažení již tak menších jednotek Ukrajiny.
„Z operačního a strategického hlediska nedává tento útok absolutně žádný smysl. Vypadá to jako hrubé plýtvání lidmi a zdroji, které jsou jinde tak potřební," řekl Pasi Paroinen, expert z finského think-tanku Black Bird Group.
Rob Lee, vedoucí pracovník z Foreign Policy Research Institute, na sociálních sítích napsal, že předchozí útoky měly „malý dopad na průběh nepřátelských akcí“ na Ukrajině a „neměly pro Putina žádné vážné vnitropolitické důsledky“.
Stejně jako další vojenští experti se domnívá, že pokud bylo účelem útoku z tohoto týdne odklonit ruské jednotky z jiných sektorů fronty, pak nemá velkou šanci na úspěch.
„Rusko už má v oblasti silnější síly a konvenční schopnosti, lepší velení a řízení a má branné jednotky, které lze nasadit, ale na Ukrajině se nepoužívají," řekl Lee. „Je nepravděpodobné, že by tato operace donutila Rusko stáhnout významné síly z Ukrajiny."