Rusko by mohlo umístit své pozemní rakety krátkého a středního doletu, které mohou nést i jaderné hlavice u dveří USA – na Kubě . Vyplývá to z prohlášení ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova , který varoval, že jeho země bude nucena opustit současná vlastní omezení na tento typ raket, pokud Washington, jak již oznámil, rozmístí své pozemní rakety v Evropě. a v oblasti Tichomoří. Jde o krok, který zakazovala Dohoda o jaderných silách středního doletu z roku 1987, od které se Amerika rozhodla v roce 2019 odstoupit.

Lavrov v rozhovoru pro mediální dům „Russia Today“ v odpovědi na otázku, co udělá Moskva, pokud USA skutečně rozmístí své pozemní rakety s dosahem až 5500 kilometrů v Evropě a Asii, řekl, že rozhodně ohrožují bezpečnost Ruska.

„Rozmístění amerických pozemních raket středního a krátkého doletu ve zmíněných regionech by pro nás bezesporu představovalo vážnou bezpečnostní výzvu. Tato problematika však není důležitá jen pro nás. Ve společném prohlášení po nedávné návštěvě ruského prezidenta Vladimira Putina v Číně bylo poukázáno na to, že takové destabilizační akce USA představují přímou hrozbu pro naši zemi i Čínu. Proto jsme se dohodli s našimi čínskými partnery na zvýšení spolupráce, abychom se postavili nezodpovědnému chování Washingtonu, které podkopává mezinárodní stabilitu,“ řekl Lavrov.

Dodal, že v případě takového „neuváženého kroku“ Ameriky by se Rusko muselo vzdát omezení, která v současnosti jednostranně respektuje.

„Realizace plánů Američanů na rozmístění pozemních raket nezůstane bez odezvy. V takovém případě bude Rusko nuceno vzdát se jednostranných sebeomezení, kterými se řídí od doby, kdy USA v roce 2019 opustily Smlouvu o jaderných silách středního doletu,“ upozornil Lavrov.

Sergej Lavrov prohlásil, že za současného stavu nebude mír na Ukrajině v dohledné době dosažen.

„V Kyjevě je u moci strana války, ačkoli Vladimir Zelenskij je po skončení svého mandátu nelegitimním prezidentem země. Ta strana se snaží, alespoň rétoricky, porazit Rusko na bitevním poli. V těchto podmínkách je těžké si představit dialog za mír. Od 30. září 2022 navíc na Ukrajině platí zákonný zákaz jednání s vedením Ruska. Doufejme, že se na Ukrajině dříve nebo později objeví politické síly, které se starají o zájmy lidí. Prozatím není jiná možnost, než pokračovat ve speciální vojenské operaci, dokud nebudou splněny všechny její cíle,“ řekl Lavrov.

Dodal, že teoreticky existuje šance na rychlé nalezení politického řešení pro Ukrajinu.

„To však musí Západ přestat zásobovat Ukrajinu zbraněmi a Kyjev musí zastavit nepřátelské akce. Čím dříve se tak stane, tím dříve bude nalezeno politické řešení,“ řekl Lavrov.

Dodávka F-16 do Kyjeva na tom nic nezmění

Lavrov řekl, že záměr Západu dodat režimu v Kyjevě stíhačky F-16 nic nezmění.

„Zásobování kyjevského režimu stále ničivějšími zbraněmi ukazuje na nezájem Západu ukončit konflikt. Dodávka amerických stíhaček F-16 však situaci na frontách nezmění. Tato letadla budou zničena, stejně jako další typy zbraní, které země NATO dodávají Ukrajině,“ řekl Lavrov.

Podle něj je důležité poznamenat, že stíhačky F-16 jsou dlouhodobě primárním nosičem takzvaných společných jaderných misí NATO.

„Proto nemůžeme nesledovat dodávky těchto systémů kyjevskému režimu jako záměrnou signální akci NATO v jaderné sféře. Snaží se sdělit, že USA a NATO jsou připraveny zajít na Ukrajině do jakékoli délky války. Doufáme však, že probíhající rusko-běloruská cvičení, která zahrnují použití nestrategických jaderných zbraní, poslouží našim odpůrcům jako vystřízlivění připomenutí katastrofálních důsledků další eskalace na jaderném žebříčku,“ upozornil Lavrov.

Rusko podle něj bude muset přijmout dodatečná jaderná odstrašující opatření.

„Americké rakety rozmístěné poblíž našich hranic by mohly zasáhnout naše velitelská stanoviště a umístění našich jaderných sil. Proto by byla přijata další opatření k jadernému odstrašení. Rozhodnutí o těchto otázkách jsou v kompetenci prezidenta Ruské federace,“ zdůraznil Lavrov.

Téměř jaderná válka

Šéf ruské diplomacie neupřesnil, kam by Moskva mohla své rakety umístit, jednou z možností je ale jistě Kuba, stejně jako za studené války. V roce 1962 pak kubánská raketová krize trvala 23 dní, od 16. do 28. října. V této době byl svět nejblíže jaderné válce.

Už tehdy krizi způsobily USA po neúspěšné invazi na Kubu v roce 1961, kdy umístily americké rakety do Itálie a Turecka. Tehdejší prezident Sovětského svazu Nikita Chruščov na tento krok zareagoval rozmístěním balistických raket na Kubě. Po obrovském napětí následovala napjatá jednání mezi Chruščovem a tehdejším americkým prezidentem Johnem Kennedym a SSSR souhlasil s odstraněním raket z Kuby. Na oplátku USA odstranily své rakety z Turecka.

Později, v roce 1987, obě země podepsaly Smlouvu o jaderných silách středního doletu, která přispěla ke konci studené války. Zakázala umísťování pozemních raket s dosahem až 5500 kilometrů a systémů pro jejich odpalování na území jiných zemí. Amerika však od této dohody odstoupila v roce 2019, v době prezidenta Donalda Trumpa. Nyní Washington neustále provokuje a v dubnu použil svůj nejnovější raketový systém „Typhoon“ během vojenských cvičení na Filipínách poblíž Číny .