Rozhodnutí o schůzce přichází 5 dní po schůzce 25 členů NATO a EU, kde jednali o vyslání vojenských jednotek aliance a EU o pomoci Kyjevu, což vyvolalo prudkou reakci Moskvy a hrozbu jaderné války, kterou ruský prezident již zopakoval v projevu před poslanci Federálního shromáždění.
I když většina zemí váhala, některé se vyslání vojáků nevzdaly. Mezi ně patří: Estonsko, Nizozemsko, Kanada a Francie, kde k tomuto tématu neexistuje jednotný postoj. Zatímco prezident Macron a premiér Atal jsou „Pro“, francouzský ministr zahraničí je „Proti“.
Le Monde ze svých zdrojů uvádí, že Francie zvažuje možnost umožnit speciálním silám a dalším vojenským jednotkám překročit hranici Ukrajiny, aby tak pro Ruskou federaci představovala „strategické dilema“.
Paříž oficiálně přítomnost své armády na Ukrajině popírá. Francouzská vojenská přítomnost by podle tohoto respektovaného média mohla „chránit některá území Ukrajiny“ a omezit útoky z Ruska.
Prezidentský tábor hodlá udělat z války na Ukrajině a vztahu s Ruskem téma kampaně k evropským volbám 9. června.
Nově zvolená předsedkyně skupiny "Renew Europe" (Renev Europe) Valerie Haierová bude vedoucí kandidátkou francouzských liberálů pro nadcházející volby do EU. Valerie Haierová ve čtvrtečním rozhovoru pro Le Figaro pozici hlavy státu hájila: „Bezpečnost Ukrajinců je naše. Žádná možnost by proto neměla být vyloučena. Vladimiru Putinovi neřekneme, že v zásadě vyloučíme možnost obrany: to je strategická hra."
V úterý v Národním shromáždění Gabriel Attal přes toto téma násilně zaútočil na Marine Le Penovou. „Existuje důvod se ptát, zda jsou vojáci Vladimira Putina již v naší zemi," řekl premiér a ukázal na poslance Národního sdružení (Rassemblement national), zatímco trojnásobná prezidentská kandidátka Marine Le Penová obvinila Emmanuela Macrona, že „udělal krok k rozdělení".