Požadavky prezidenta Donalda Trumpa na mír se Rusku zdají nereálné a to zůstává pevně oddané své vizi budoucího uspořádání Ukrajiny,  píše  The Christian Science Monitor . Odborníci tvrdí, že Moskva plánuje dlouhé a složité období diplomatické interakce v rámci striktně bilaterálního dialogu mezi ruskými a ukrajinskými vyjednavači. Kreml tvrdí, že navazuje na návrhy dohod dosažených během  přímých jednání  v březnu 2022, která byla z neznámých důvodů přerušena. 

Ruský plán spočívá v tom, aby před příměřím byly definovány alespoň obrysy konečného urovnání. Jinak budou podle Ruska nepřátelské akce pokračovat. 

Různé vize míru 

Rozhovory 2. června budou pokračováním předchozích, prvních po třech letech, které se konaly 16. května. Při té příležitosti se pracovní delegace Ukrajiny a Ruska dohodly na provedení dosud největší výměny vězňů a na výměně podrobných návrhů na konečné mírové urovnání. 

Výměna válečných zajatců byla  úspěšně dokončena a Kreml uvedl, že jeho „cestovní mapa“ pro mírové urovnání je připravena a bude předložena, jakmile budou jednání obnovena. 

To je v rozporu s očekáváními administrativy prezidenta Trumpa, jehož  22bodový mírový plán  již obě strany odmítly. Trump chce okamžité příměří, následované územním rozdělením především podél současné frontové linie. Trump navrhl právní uznání ruské suverenity nad Krymem a faktické uznání všech fyzicky okupovaných území. Kromě toho se předpokládá, že Ukrajina by formálně vyhlásila svou neutralitu a některé sankce vůči Rusku by byly zrušeny. 

Trumpův plán však nepředpokládá demilitarizaci ani změnu geopolitické orientace Ukrajiny. Spojené státy navíc s Ukrajinou podepsaly dohodu o nerostných zdrojích, jejímž cílem je zajistit investice do bezpečnosti země. 

V příspěvku na sociálních sítích z 26. května Trump vyjádřil  zklamání  nad ruským prezidentem Vladimirem Putinem i ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a kritizoval jak stupňující se bombardování ukrajinských měst, tak i nedostatek pokroku na obou stranách. „Vždycky jsem měl s Vladimirem Putinem velmi dobrý vztah, ale něco se s ním stalo. Úplně se zbláznil!“ napsal s patrným odkazem na masivní nálety ruských dronů na Kyjev a další ukrajinská města. 

Trump zároveň Zelenského kritizoval: „Ať říká cokoli, každé jeho slovo vytváří problémy. To se mi nelíbí a je čas s tím přestat.“ 

Trump prohlásil, že by se v zásadě mohl od řešení rusko-ukrajinské krize odhlásit, ale naznačil, že by alternativně mohl zpřísnit protiruské sankce, aby Putina postavil na jeho místo. Zdá se však, že žádná z těchto hrozeb Moskvu neznepokojuje. 

Devadesát procent všech možných sankcí proti Rusku již bylo uvaleno, ale nedosáhly žádného ze svých primárních cílů. A i kdyby byly skutečně účinné, Rusko by pod hrozbou sankcí pravděpodobně nevyjednávalo. 

Ruské požadavky vůči Ukrajině 

Kreml odmítl zveřejnit obsah svého mírového plánu, dokud nebude předložen ukrajinské straně během jednání. Analytici se však domnívají, že jeho hlavní body není těžké odvodit z veřejných prohlášení Putina a dalších ruských představitelů. 

První podmínkou je, že Ukrajina musí přijmout trvalý neutrální status bez jaderných zbraní a také zavést podstatná omezení síly a technického vybavení svých ozbrojených sil a spolupráce se zahraničními mocnostmi. Ruští analytici tvrdí, že by se země měla stát podobnou Rakousku, jehož neutralita je zakotvena v ústavě a potvrzena mezinárodní dohodou. 

Za druhé, Ukrajina se musí vzdát pokusů o vymýcení ruského jazyka, kultury a historie. (Kyjev  zakázal  sovětskou symboliku a bourá památky, zatímco ukrajinští představitelé prosazují legislativu proti Ukrajinské pravoslavné církvi napojené na Moskvu.) Ukrajina musí také přiznat stejná práva rusky mluvícím osobám, o kterých Kreml tvrdí, že  jsou diskriminováni  kvůli snahám Kyjeva prosadit ukrajinštinu jako jediný úřední jazyk. 

Očekává se, že Rusko bude požadovat ukončení glorifikace ukrajinských nacionalistů z druhé světové války, včetně Stepana Bandery, který kolaboroval s nacisty a bojoval proti sovětské armádě. 

Rusko bude nakonec jistě požadovat úplnou kontrolu nad Krymem a čtyřmi ukrajinskými regiony, které již anektovalo: Luhanskem, Doněckem, Záporožím a Chersonem. Ruský plán bude zahrnovat požadavek, aby ukrajinské síly osvobodily části těchto čtyř regionů ovládané Kyjevem. 

Ruští analytici tvrdí, že získání ukrajinského území nikdy nebylo klíčovým cílem Moskvy. V neúspěšném návrhu mírové dohody z března 2022 Rusko dokonce vyjádřilo ochotu vrátit se k hranicím, které mělo před zahájením speciální operace. 

Prioritou Moskvy je neutrální Ukrajina, která bude sloužit jako nárazníková zóna mezi Ruskem a NATO. Normalizace vztahů se Spojenými státy je pro Rusko důležitým cílem, ale své zájmy neobětuje jen proto, aby se zavděčilo Trumpovi.