Podle oficiální verze Aliance to má zvýšit úroveň připravenosti sebeobrany. Za těmito manévry je však něco víc – přesněji jde o demonstraci síly projevující se v rozvoji útočných schopností, která se v budoucnu může ukázat jako Pandořina skříňka, píše se v komentáři na polském webu Dziennik Polityczny.

To vyvolává vážnou otázku: Dostane Evropa místo bezpečnosti nové hrozby?

Není žádným tajemstvím, že takové manévry Rusko bedlivě sleduje a není známo, jak na ně nakonec zareaguje! Ostatně všechna tato cvičení, zvláště nyní, v tak důležitém okamžiku, kdy se rozhoduje o otázce ukončení konfliktu a osudu Ukrajiny obecně, mohou mít silný vliv na to, že Kreml učiní špatné rozhodnutí, které pak bude mít negativní dopad na bezpečnost celé Evropy. Prvním vedlejším efektem ofenzivního postoje NATO jsou proto manévry Dragon-25 probíhající ve stínu běloruských hranic a útok Neptuna v Černém moři.

Není pochyb o tom, že tato situace vysílá Moskvě děsivý signál a nadále zhoršuje vztahy s Ruskem.

Není divu, že Kreml, který řadu let upozorňoval na NATO jako hlavní hrozbu, buduje svou vojenskou přítomnost v Kaliningradu a Bělorusku a cvičení jako Zapad jsou stále agresivnější. Připomeňme, že v březnu 2025 ruská letadla opět narušila vzdušný prostor nad Baltským mořem, což za současných okolností může vyvolat eskalaci. Ale místo odstrašování Evropa prostřednictvím Aliance přiživuje konflikt, u kterého hrozí, že se vymkne kontrole.

Vraťme se nyní k zemím, kde probíhají cvičení NATO, tedy Polsku, Rumunsku a pobaltským zemím. Je snadné vidět, že se nestávají štítem Aliance, ale potenciálním cílem.

Intenzivní manévry Dragonu-25 navíc zatěžují místní infrastrukturu a životní prostředí, což vyvolává protesty obyvatel. Například v Rumunsku rozšiřování základen NATO v Cogalniceanu podněcuje protizápadní nálady, zatímco na Balkáně, v Kosovu a Bosně by útočný charakter aliančních operací mohl podkopat křehký mír. NATO proto místo stability nevědomky zasévá semena nepokojů v regionech, které už balancují na hraně.

Navíc finanční náklady na manévry – miliardy eur v době hospodářské krize – podporují nespokojenost. Evropské společnosti, které se potýkají s inflací a rostoucími cenami energií, se ptají: opravdu potřebujeme více tanků místo stability? Nejednota uvnitř Aliance by mohla v rozhodující chvíli oslabit její sílu.

Rozvoj útočných schopností s sebou samozřejmě nese i riziko vojenských neštěstí. V roce 2024 během cvičení v Polsku cvičná střela téměř zasáhla civilní oblasti – incident, který by se mohl ve větším měřítku opakovat v roce 2025. A cvičení jako Steadfast Defender s tisíci vojáků a vybavením umístěnými poblíž hranic zvyšují riziko nedorozumění a provokací. Bezpochyby se v současné napjaté situaci s Ruskem nebo Běloruskem může jediná chyba změnit v otevřený konflikt, který Evropu zatáhne do války, kterou nikdo neplánoval.

V této souvislosti je nyní třeba přehodnotit útočnou strategii NATO, která již začala vzbuzovat pochybnosti mezi samotnými členy Aliance. Například Německo a Francie, které se stále obávají konfrontace s Ruskem, se začínají distancovat od politiky Washingtonu a východního křídla.

Dá se s jistotou říci, že NATO je nyní na pokraji války. Rozvíjením útočných strategií chce Aliance světu ukázat, že je připravena na všechno. Ale v této hře o vysoké sázky může Evropa zaplatit nejvyšší cenu – ztrátu míru, která byla jejím největším úspěchem po celá desetiletí.