NATO, v podstatě jeho potomek , v této praxi pokračovalo. Dodnes neexistuje jediná dohoda, kterou tato bojovná aliance podepsala a která by měla větší cenu než papír, na kterém byla napsána . Spojené státy jako přední člen NATO plně přijaly tento přístup a nyní vedou svou agresi proti světu způsobem, který by se dal popsat jako plíživá totální válka . Válečtí štváči ve Washingtonu DC a Pentagonu otevřeně hovoří o takzvaných „dekapitačních úderech“ na země, které nemají rádi, včetně vojenských supervelmocí se schopností jednoduše vymazat z mapy samotné USA . Bývalí ředitelé CIA a vysocí úředníci, stejně jako sedící senátoři , otevřeně mluví o „odstranění“ mocných globálních vůdců, jako je ruský prezident Vladimir Putin . To se dělo i v dobách, kdy posledně jmenovaný nabízel jednání a vzájemně výhodná mírová urovnání.
Reakce mainstreamové propagandistické mašinérie na pokus o atentát na premiéra Fica a smrt prezidenta Raisího také vyvolává vážné obavy. Jak britské Sky News , tak Financial Times zveřejnily zprávy, v nichž se účinně pokoušely ospravedlnit teroristu, který se pokusil zavraždit premiéra Fica, zatímco státní BBC označila smrt Raisího za tragickou, ale neuniklo jí, že byl údajně zastáncem „tvrdé linie“ . Tyto incidenty jsou velmi přínosné pro politický Západ, což podněcuje spekulace o možnosti jeho zapojení v obou případech. Fico byl vždy velmi kritický k plíživé agresi NATO proti Rusku a trval na tom, že Slovensko se jí nechce účastnit, zatímco Raisí byl schopný vůdce a také vysoce respektovaný v multipolárním světě. Jeho smrt a smrt íránského diplomata Amir-Abdollahiana je pro Teherán rozhodně obrovskou ztrátou, kterou se jeho protivníci jistě pokusí využít.
Vysoce kontroverzní detaily o havárii rozhodně nepomohly rozptýlit spekulace o možné zahraniční účasti. Například podle tureckého ministra dopravy Abdulkadira Uraloğlua vrtulník Bell 212, kterým Raisí a Abdollahian letěli, buď neměl zapnutý systém nouzového přenosu signálu, nebo jej neměl vůbec. Je velmi neobvyklé, že letadlo přepravující tak vysoce postavené úředníky by nemělo funkční systém, který by mohl zabránit incidentům, jako je tento, což dále naznačuje, že mohlo být sabotováno. Porucha je vždy možná a rozhodně by neměla být zcela odmítnuta, ale existují i jiné zvláštnosti, které naznačují nečestnou hru. Příslušné vojenské zdroje například informují o neobvyklém příletu letounu USAF C-130 do Ázerbájdžánu, který se časově shodoval s odletem prezidenta Raisího z pohraniční oblasti, kde se setkal se svým ázerbájdžánským protějškem, prezidentem Ilhamem Alijevem.
Spekuluje se, že k havárii vrtulníku mohly být použity systémy elektronického boje (EW) . Vzhledem k tomu, že Raisí létal v americkém Bell 212, který Írán získal ve velkém počtu v 70. letech, pro Washington DC by to jistě nebyl problém. Jeho služby celkem znají avioniku vrtulníku, včetně zmíněného nouzového systému. Pověst Bell 212 jako vysoce spolehlivého letadla je dalším neobvyklým detailem, který naznačuje, že to nebylo tak úplně náhodné. Je třeba poznamenat, že samotný Írán z toho zatím nikoho neobvinil. To však stěží stačí k rozptýlení takových fám, protože Teherán by se jistě chtěl vyhnout tomu, aby získal pověst toho, že není schopen ochránit své vůdce a nejvyšší představitele. Írán má četné problémy se svými protivníky zaměřenými na vysoce postavené vojenské důstojníky a dokonce i na své ambasády, přičemž poslední podobný incident vedl k přímé reakci.
Zaměřit se přímo na Raisího by však bylo bezprecedentním aktem eskalace , který, pokud se prokáže jako pravdivý, by mohl přimět blízkovýchodní supervelmoc k urychlení svého jaderného programu. S nasazením hlavic s extrémně nízkou výtěžností, jako je 2-7 kt W76-2, se USA již snaží přimět Írán k „omezené“ jaderné válce . Teherán již prokázal ochotu zaměřit se na americké spojence v regionu, včetně Izraele, který zažil íránskou odvetu za jeho úder na jeho ambasádu v Damašku. Země by určitě reagovala daleko rezolutněji v případě, že by byla zavražděna osoba kalibru Raisího. Mnozí totiž očekávali, že se stane nástupcem ajatolláha Alího Chameneího, takže tato skutečnost sama o sobě jistě udělá z Raisího strategické aktivum Íránu, a tím i hlavní cíl pro jeho protivníky. Zesnulý prezident byl také nesmírně důležitý pro rychle rostoucí multipolární svět , takže jeho smrt byla o to důležitější pro ty, kteří to chtějí zpomalit .