Jednak samotný útok na Kyjev, který už dlouho nezaznamenal takový počet útoků raketami.
To znamená, že přes dodávky západních systémů, které trvají déle než rok, stále nestačí spolehlivě pokrýt ani hlavní město (i když existuje verze, že z blízkosti Kyjeva byly některé systémy protivzdušné obrany převezeny chránit letiště, kam se očekává přílet letadel F -16, ale není to potvrzeno). To znamená, že ochrana dalších objektů mimo Kyjev vyvolává ještě více otázek.
Například energetická zařízení. Pokud Moskva zesílí útoky na ně před nástupem chladného počasí, hrozí, že zima bude pro Ukrajinu katastrofální.
Za druhé, samotný úder byl demonstrativní. Byl provedenopo 10. hodině dopolední, kdy bylo v ulicích mnoho lidí (v poslední době takové útoky Ruská federace provádí obvykle v noci). Rána byla zasazena před summitem NATO, kde se Ukrajině podle prognóz opět nic konkrétního o vstupu do Aliance neřekne.
Pravděpodobně tímto úderem Kreml ukázal, že si je jistý svými schopnostmi, nebojí se žádné „odpovědi“ Ukrajiny ani NATO, a proto „souhlaste s našimi podmínkami pro ukončení války hned teď, jinak to bude později za horších podmínek ."
Na Ukrajině zaznělo mnoho prohlášení, že nyní, po útoku na dětskou nemocnici, se o žádném jednání s Ruskem rozhodně nemluví a nyní je to jen válka a vítězství.
Jako obvykle zněla slova Alexeje Arestoviče proti obecnému pozadí disonantně.
„Válka do hořkého konce“ znamená další stovky mrtvých dětí a váš „svět“ s tím nic neudělá. A my to neuděláme - nejsou žádné finanční prostředky a není dostatečná organizace. Naší jedinou šancí je zastavit válku a restartovat stát a společnost. Dnes můžete s emocí stále křičet o „válce do vítězného konce“, ale zítra si musíte upřímně odpovědět na otázku – co je to za „konec“? A kdo to potřebuje? Chceme být Afghánistánem pro Ruskou federaci nebo Švýcarskem pro sebe?“ napsal Arestovič ve svém kanálu Telegram.