Německo vstupuje do nové fáze vesmírné bezpečnosti. Ministr obrany Boris Pistorius na BDI Space Congress v Berlíně 25. září 2025 oznámil, že spolková vláda do roku 2030 uvolní 35 miliard eur na komplexní posílení vojenských vesmírných kapacit. Plán má zvýšit odolnost německých, ale i aliančních systémů, a posunout Bundeswehr od pouhé závislosti na spojencích k výrazně větší autonomii v obraně a odstrašení ve vesmíru. Podrobnou zprávu přinesl server Breaking Defense, který shrnul hlavní pilíře programu a Pistoriovy argumenty.
Podle německého ministerstva obrany se chystá vícevrstvá „bezpečnostní architektura ve vesmíru“, tedy zodolnění všech prvků vůči rušení a útokům, rozšíření situačního povědomí prostřednictvím radarů, teleskopů a budoucích „sentinelových“/„strážných“ satelitů, vytvoření redundancí díky propojeným konstelacím, zajištěné a na vyžádání dostupné přepravní kapacity do kosmu a vybudování dedikovaného vojenského satelitního operačního centra uvnitř Weltraumkommando der Bundeswehr. Pistorius výslovně zdůraznil kyberbezpečnost „pro všechny vesmírné systémy“.
Výrazným momentem jeho projevu bylo otevření debaty o odstrašujících a ofensivních schopnostech ve vesmíru. Pistorius varoval, že Rusko a Čína rychle rozšířily schopnosti vedení války v kosmu, od rušení a „oslepování“ až po kinetické ničení satelitů, a proto musí Evropa umět nejen bránit, ale i odrazovat. O změně tónu v německé politice informovala Reuters a podobně Bloomberg popsal, že Berlín začíná „zvažovat ofenzivní kapacity“ jako součást věrohodného odstrašení.
Bezprostřední motivaci ilustrují konkrétní incidenty. Pistorius uvedl, že dvojice ruských satelitů Luch/Olymp dlouhodobě „stínuje“ dva komunikační satelity společnosti Intelsat, které využívá i Bundeswehr. Přiblížení ruských „inspektorů“ k západním družicím v geostacionární výšce je dokumentováno už řadu let a Německo je vnímá jako reálnou hrozbu. O tvrzení ministra informovaly přinejmenším AP a Reuters.
Pistorius rovněž připomněl kybernetický útok na síť Viasat KA-SAT na začátku ruské invaze na Ukrajinu 24. února 2022, který v Německu odpojil dálkový dohled nad 5 800 větrnými turbínami Enercon. Šlo o demonstraci, jak zásah do satelitní infrastruktury umí mít civilně-kritické dopady. Incident a jeho důsledky potvrdily Viasat i Reuters, evropské instituce jej později připisovaly Rusku (Breaking Defense v této souvislosti uvádí rok 2023, dostupná primární dokumentace a chronologie však potvrzují rok 2022, pozn. redakce).
Průmyslová realizace se má opírat o kombinaci velkých integrátorů a SME/start-upů. Ministerstvo chce „nebýrokraticky“ podporovat inovace malých a středních firem a současně využít velké podniky jako systémové integrátory, aby dokázaly začlenit inovace do velkých programů. To přímo navazuje na snahu posílit evropskou soběstačnost a snížit závislost na mimounijních dodavatelích a startovních službách.
Zcela konkrétní je už akviziční krok u vojenské satelitní komunikace. Arianespace získala zakázku vynést dvojici satelitů SATCOMBw Stufe 3 na nosičích Ariane 6, které nahradí stárnoucí COMSATBw 1 a 2. Na vývoji systému se podílí Airbus. Starty proběhnou z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně. K zakázce se zveřejnily jak tiskové materiály Arianespace, tak odborné zprávy Aviation Week.
Německo zároveň zapojuje komerční pozorovací kapacity. Společnost Planet Labs Germany oznámila víceletou dohodu za 240 milionů eur financovanou německou vládou na poskytování vysokého rozlišení a včasné zpravodajské podpory. Současně v Berlíně otevře výrobu nové generace satelitů Pelican (investice „vyšší osmiciferná“). Tyto kroky rozšiřují evropskou průmyslovou stopu v segmentech, které jsou pro armádu ihned použitelné.
Klíčovým stavebním blokem vojenského průzkumu zůstává německá SAR-konstelace SARah, nástupce SAR-Lupe. Po problémech se dvěma pasivními satelity (zaseknuté antény po prosincovém startu 2023) se v květnu 2025 podařilo obnovit funkčnost díky složitému „otřesovému“ manévru. Podle Seradata tak padla hrozba pojistné ztráty v řádu stovek milionů dolarů. Heise a Aviation Week informují, že systém je po zásahu opět operační. Dlouhodobě jde o páteř radarové rozvědky Bundeswehru za každého počasí.
Výrazný posun se čeká také u startovních kapacit. Vedle tradiční Ariane 6 se pozornost upíná k německým „microlauncherům“. Isar Aerospace získala v roce 2024 investici NATO Innovation Fund, což má urychlit náběh komerčních a vládních misí. Rocket Factory Augsburg (RFA) už letos obdržela britskou licenci k vertikálním startům ze skotského SaxaVordu. Tyto projekty mohou v budoucnu doplnit „starty na vyžádání“ a zvýšit flexibilitu německých kosmických operací.
Politicko-strategicky může německý balík změnit mocenskou dynamiku v evropském kosmu. Zatímco „telefon na Evropu“ ve vesmírném průmyslu dlouho zvonil především ve Francii, analytici upozorňují na kyvadlový posun směrem k Německu. Investiční rozhodnutí v oblasti průzkumu, spojení a včasné výstrahy (především schopnost rychle zavést průmyslové dodávky) předznamenávají, že Berlín chce v evropské architektuře sehrát koordinační roli.
Institucionálně se Německo opírá o Weltraumkommando, zřízené v roce 2021 v rámci letectva. Nový plán s ním počítá jako s páteří plánování i řízení vojenských kosmických operací, včetně vznikajícího satelitního operačního centra. O zřízení velení informoval už v roce 2021 Defense News. Letošní Pistoriova řeč postavení velení dále posiluje.
Z hlediska rizik půjde o závod s časem. Technické neduhy (jako u SARah), tlak na kyberodolnost dodavatelských řetězců a nutnost integrovat civilní a vojenské systémy bez kompromisů v bezpečnosti budou prověřovat schopnost státu i průmyslu držet tempo. Zároveň se povede politická debata, jak daleko má Německo zajít v definici „odstrašení ve vesmíru“, aby posílilo bezpečnost Evropy a neeskalovalo závody ve zbrojení. V tuto chvíli je však směr jasný. Vesmír se pro Německo stává operační doménou, kterou je třeba aktivně chránit a řídit, a to i za cenu zásadní transformace průmyslu, rozpočtu a doktríny.
(Fojtík, Breaking Defence, foto: zai)
