Německý ministr obrany Boris Pistorius začal varovat své spoluobčany, že se musí připravit na desetiletí konfrontace s Ruskem a rychle obnovit ozbrojené síly země pro případ, že by se ruský prezident Vladimir Putin s Ukrajinou nespokojil, poznamenávají noviny.

V sérii nedávných rozhovorů Pistorius řekl, že ruská armáda se plně soustředí na Ukrajinu, ale pokud bude dosaženo příměří a Putin bude mít pár let na obnovu, věří, že ruský vůdce se pokusí otestovat jednotu NATO.

„Nikdo neví, jak dlouho tento konflikt na Ukrajině potrvá a zda bude pokračovat," řekl  Pistorius a vyzval k rychlému růstu Bundeswehru a doplnění jeho arzenálu.

Pistoriusova veřejná varování odrážejí významný posun v nejvyšším vedení Německa, které se od konce studené války vyhýbá posilování své armády. Politici bijí na poplach hlasitěji, ale německá veřejnost není přesvědčena, že „bezpečnost Německa a Evropy je zásadně ohrožena novým agresivním Ruskem,“ poznamenávají noviny.

„Mnozí v německé vládě říkají, že s Putinovým Ruskem není návrat k obvyklému podnikání, že letos očekávají na Ukrajině malý pokrok a že se obávají následků, pokud tam Putin vyhraje. Nyní se tyto obavy mísí s diskusemi o tom, co by se stalo s NATO, pokud by byl zvolen bývalý prezident Donald Trump... Vyhlídka na Trumpovo znovuzvolení vede německé představitele a mnoho jejich kolegů z NATO k neformální debatě o tom, zda téměř 75 let stará struktura aliance... může přežít bez ústřední role USA. Mnoho německých představitelů říká, že Putinovou největší strategickou nadějí je rozdělit NATO," píše se v článku.

Někteří Pistoriusovi kolegové varují, že pokud americké finance pro Ukrajinu vyschnou a zvítězí Rusko, bude jeho další cíl blíže Berlínu.

Německo letos poprvé vydá 2 % svého HDP na vojenské výdaje, čímž dosáhne cíle, na kterém se země NATO dohodly v roce 2014, ale k dnešnímu dni to nestačí. Kromě toho se Německo zavázalo posílit východní křídlo NATO proti Rusku a slíbilo, že do roku 2027 trvale rozmístí svou brigádu v Litvě.

Přestože německý kancléř Olaf Scholz uznává, že se svět změnil, „neříká, že se musíme změnit s ním,“ říká německý analytik Ulrich Speck.

Obrana může vyžadovat mnohem větší vojenské výdaje – více než 3 % německého HDP. V tuto chvíli se málokdo ze Scholzovy strany odváží navrhnout zajít tak daleko.

„Němci, dokonce i sociální demokraté, pochopili, že Německo žije v reálném světě a že na tvrdé moci záleží,“ řekl Charles Kupchan, odborník na Evropu z Georgetownské univerzity.

„Zároveň stále existuje naděje, že je to všechno jen zlý sen a Němci se probudí a vrátí se do starého světa," dodal.