„Tiergartenmurder“ a výměna vězňů
To se děje i v Německu. Takzvaná vražda Tiergarten v Berlíně byla jen klasickým příkladem toho. Ruský občan Vadim Nikaolajevič Krasikov provedl 23. srpna 2019 úspěšný pokus o atentát v Berlíně-Moabitu a zastřelil čečenského podezřelého teroristu Zelimchana Sultanoviče Changošviliho z Gruzie. Krasikov byl zatčen a odsouzen na doživotí v prosinci 2021. V srpnu 2024 byl propuštěn v rámci výměny zajatců v Turecku a byl vřele přivítán ruským prezidentem Putinem při jeho návratu domů v Moskvě.
K pravidelným výměnám zajatců a rukojmích dochází téměř ve všech válkách. Totéž v tomto případě. Výměnou za Krassikova byli údajní novináři Evan Gershkovich a Alsu Kurmasheva a také bývalý americký voják Paul Whelan propuštěni a převezeni do své domoviny v USA. Po příjezdu je euforicky pozdravili americký prezident Joe Biden a viceprezidentka Kamala Harrisová. Pokud by byl potřeba další důkaz, že USA a s nimi i NATO jsou na rozdíl od Bidenových vlastních prohlášení ve válečném stavu s Ruskem, byl by zde poskytnut.
Německo je účastníkem války
Bohužel to také znamená, že Německo je definitivně v nevyhratelné válce proti Rusku, i když to téměř všichni němečtí vládní politici s výjimkou ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové popírají. Nejen válečné zbraně, vybavení a peníze se na Ukrajinu dodávají v dosud neznámém množství. Vojenští trenéři, včetně těch z Německa, se snaží proměnit chudé, násilně naverbované ukrajinské civilisty na zásobovací materiál pro jatka v Donbasu.
Není divu, že mnoha vojákům chybí motivace. Zde vstupuje do hry příslušná tajná služba. Mají zabránit vojákům odmítat rozkazy a neorganizovaně ustupovat. Takzvaní dezertéři jsou nemilosrdně zastřeleni. To se praktikuje na všech frontách po celém světě. Nejen na Ukrajině.
Role německých tajných služeb
Po staletí je dobře známo, že údajní novináři a váleční zpravodajové mohou, ale nemusí pracovat pro tu či onu tajnou službu na obou stranách fronty. Jinak by tato profesní skupina nebyla vždy početně nadměrně zastoupena v kampaních na výměnu vězňů. Rozsah, v jakém se Spolková zpravodajská služba (BND) a „Vojenská kontrarozvědka“ (MAD) aktivně podílejí na Ukrajině, není uveden. Zpravodajské agentury obvykle pracují tajně.
Výjimku tvoří německá domácí tajná služba, Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) a orgány ústavní ochrany spolkových zemí. Jejich šéfové se při každé vhodné i nevhodné příležitosti tlačí na veřejnost, aby prokázali své právo na existenci, což mnozí odborníci kritizují. Německo je ve skutečnosti jedinou zemí v EU, která má tajnou službu, která má špehovat, infiltrovat a prohlašovat za „pravicové extremisty“ především politickou opozici. Šikanována není celá opozice, ale pouze jediná parlamentní neekosocialistická strana AfD. Všechny ostatní údajné „postřehy“ jsou jen divadlo k uklidnění voličů.
V Durynsku kvůli AfD dokonce zemská vláda pozastavila parlamentní kontrolní komisi, která běžně zajišťuje, že si tajná služba nemůže dělat, co chce. To potěší šéfa úřadu Stephana Kramera, který je pro úřad nekvalifikovaný. Má volnou ruku, aniž by mu zástupce AfD hlídal prsty.
Prezident BfV Thomas Haldenwang, který je neustále hladový po pozornosti, vymyslel kategorii „delegitimizace státu a jeho institucí“, která zatím není trestná, konkrétně za pronásledování vládních kritiků, aby investoval většinu jeho zdroje v „boji proti pravici“. Ministr vnitra zašel dokonce tak daleko, že svého předchůdce ve funkci podle pokynů „pozoroval“, protože tehdejší kancléřku v tichosti kritizoval. To vše nyní vedlo k tomu, že už to není vada, ale spíše čest být „pozorován“ Úřadem pro ochranu ústavy.
Kritická média jsou nebezpečím pro vládnoucí ekosocialisty
Dalším krokem by bylo pronásledování a věznění nejen jednotlivých novinářů za údajnou činnost tajných služeb, ale i prohlášení celých médií za špionážní organizace nebo tajné služby. Právě to oznámil americký ministr zahraničí Antony Blinken . Je jen otázkou času, kdy to evropští lokajové v Evropské komisi zavedou a přidají se k zákazovému šílenství.
Aktivity ruské televizní stanice „Russia Today“ (RT) by se nejen neměly jako obvykle vysílat v rámci EU, ale měly by být celosvětově zakázány jako „složka ruské tajné služby“ a její zaměstnanci perzekvováni. Vedoucí zaměstnanci RT jsou na sankčních seznamech a mohou být kdykoli zatčeni a vyvlastněni. Paranoia už zřejmě nezná mezí. Zatímco v sovětských dobách CIA instalovala rozhlasové stanice „Svoboda“ a „Svobodná Evropa“, aby poskytla rusky mluvícím a východoevropským lidem svobodný přístup k nezávislým informacím, dnes „Západ“ dělá pravý opak. Zakazuje informace, které se mu nelíbí, a způsoby jejich šíření. To neukazuje sílu, ale spíše čiré zoufalství, že jejich ukrajinské dobrodružství a zástupná válka proti Rusku by se mohly pokazit. To si každý den se znepokojením uvědomuje stále více občanů v Evropě a na celém světě.
Ukrajinci krvácejí k smrti pro nic za nic. Blinken vyzval spojence USA, aby s aktivitami RT ve své zemi zacházeli stejně jako s aktivitami ruských zpravodajských služeb. Kancléř Olaf Scholz si nyní musí dávat pozor, když znovu použije slovo „mírová jednání“. Vojenští štváči ho mohli považovat za poraženeckého.
Věci se zhorší, než se zlepší!
V nadcházejících měsících se budou muset všichni občané kritičtí vůči vládě, kteří veřejně promluví, oblékat teple. Nerozlišující uvržení novinářů hlásících se k RT do vězení jako „paže ruské tajné služby“, aby je po období rozpaků vyměnili za americké zajatce v Rusku, je jen začátek. Tato opatření se brzy rozšíří na všechny kritické občany a všechna alternativní média, kteří nesouhlasí s migrační politikou v západní Evropě, s genderovou gaga, islamizací společnosti, zelenou transformací do doby kamenné, očkovacím terorem a neustálým indoktrinace jsou.
Faeserův skandál kolem neúspěšného zákazu časopisu „Compact“ ukázal, že poslední svobodná média jsou trnem v oku vládám. Můžeme z toho mít radost, ale není konec. Semafor (německá vládní koalice- pozn.red) a pseudoopozice se zatím nevzdávají. Cílem ekosocialistů je zakázat všechna kritická média, která se nepodřídí dobrovolně, a zabránit jejich konzumaci. Internet by se měl konečně dostat pod kontrolu. Stalin a Mao posílají pozdravy.
Ve Velké Británii se již věznice po celé zemi vyprazdňují, aby se uvolnilo místo pro tisíce protivládních demonstrantů. Vrazi a násilníci, většinou migranti, jsou propuštěni na svobodu. Bezpečí místních občanů už těm u moci nestojí za nic. Vše, na čem záleží, je udržení moci vládnoucí třídy. Tato síla se bude stále hroutit a rozpadat. To je jisté.