Americký prezident Donald Trump se v květnu 2025 vydá na oficiální návštěvu Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a Kataru. Zatímco Bílý dům hovoří o „klíčové diplomatické cestě“, americký deník Wall Street Journal a další média bijí na poplach. Trumpova rodina má v těchto zemích rozsáhlé podnikatelské zájmy, které překračují hranice běžného obchodování a balancují na tenké hraně ústavní legality.
„Trumpova rodina je v Perském zálivu víc doma jako „podnikatel“ než jako „diplomat“, upozornil čínský zpravodajský server Guancha.
Trumpova skupina v posledních měsících oznámila několik lukrativních developerských projektů:
• V Dubaji a Džiddě vznikají nové mrakodrapy s logem Trump.
• V Kataru se začal stavět golfový resort jako součást vládní turistické iniciativy v Simaismě.
• V Ománu roste luxusní komplex s hotelem a golfovým hřištěm.
• V Rijádu a Abú Dhabí se plánují další stavby.
Kromě realit však Trumpova rodina vstoupila i do kryptoměnového sektoru. Jeho syn Eric Trump a Zach Witkoff, syn prezidentova emisara pro Blízký východ, loni založili kryptospolečnost World Liberty Financial, která letos představila stabilní digitální měnu USD1. Tato měna má podle Wall Street Journal potenciál generovat desítky milionů dolarů ročně, a z toho 75 % zisku má připadnout firmám napojeným na Trumpovu rodinu.
Největší poprask však způsobil dar od katarské královské rodiny: moderní letoun Boeing 747-8, který má být „dočasně“ využíván jako nový Air Force One. Současné prezidentské letouny, provozované od roku 1990, jsou podle Trumpa „nepřijatelné relikty minulosti“.
Trump na své síti Truth Social uvedl, že „dar je zcela transparentní a legální“. Podle ABC ale šlo o pečlivě naplánovaný manévr, jak obejít americkou ústavu, která zakazuje prezidentovi přijímat dary od cizích monarchů. Letoun proto nejprve převezme Pentagon a následně jej má převzít Trumpova knihovní nadace.
„Neexistuje nic, co by lépe symbolizovalo Trumpovo ‘America First’ než ‘Air Force One sponzorované Katarem’,“ reagoval ironicky demokratický senátor Chuck Schumer.
Nejde však jen o stavby či letadla. Podle Wall Street Journal přiteklo do private equity fondu Trumpova zetě Jareda Kushnera celkem 35 miliard dolarů z fondů tří zmíněných zemí. Nejvíce, 20 miliard dolarů, pochází ze saúdského PIF fondu.
„Zájmy státu a prezidenta se začínají nepřirozeně překrývat,“ okomentoval situaci bývalý asistent ministra zahraničí pro Blízký východ David Schenker.
Z pohledu Perského zálivu jde o výhodnou investici. Místo nákupu zbraní se monarchie učí nakupovat přímý politický vliv skrze Trumpův obchodní zájem.
Psali jsme:
„Spolupráce s Trumpovou rodinou může být levnější a účinnější cestou k americké přízni než desítky miliard vynaložené na zbrojení,“ poznamenal britský analytik Hasan Alhasan z IISS.
Tento střet zájmů je obzvláště problematický ve světle nedávné události, kdy Trump před vyhlášením ekonomické politiky zveřejnil výzvu k nákupu akcií své vlastní firmy (DJT). Krátce poté, co oznámil změnu celní politiky, hodnota akcií Trump Media Technology Group vzrostla o 22,67 %, čímž Trumpův osobní majetek narostl o 415 milionů dolarů během jednoho dne.
Zatímco Bílý dům tvrdí, že „Trump dodržuje všechny právní předpisy“, kritici bijí na poplach. Dochází k bezprecedentnímu střetu veřejného zájmu s podnikáním prezidenta USA. Zda jde o novou normu americké politiky, nebo o právní past, která se jednoho dne uzavře, ukáže čas.
V každém případě však platí, že moc a peníze se v éře Trumpa opět slily v jedno, tentokrát pod záštitou paláců Perského zálivu.
(Beneš, Guancha.cn, obr.: aiko)
