Trumpova izolacionistická doktrína. Nedávné americké volby nebyly jen obvyklým bojem mezi demokraty a republikány o střídání moci, ale dramatickým pulzováním mezi atlantisty Bidena, Harrisové a Sorose, obránci unipolarity nebo Wolfowitzovy doktríny, proti obráncům americké izolacionistické doktríny, kterou ztělesňuje Donald Trump. 

Poté, co Trump zvítězil ve volebním klání, bylo jeho zahraničněpolitickými prioritami údajně zahájit válku proti Íránu a obléhat Čínu, což vedlo Pentagon ke zvážení nutnosti podepsat mírovou dohodu s Putinovým Ruskem. Pentagon by tak již dosáhl svého cíle zabránit ruské expanzi tím, že by ho obklíčil na svých hranicích, zatímco Kongres a Senát by již považovaly ukrajinský konflikt za bezednou propast, kterou je třeba okamžitě ukončit. 

Je Zelenskyj diktátor? Pětileté prezidentské období Vladimira Zelenského skončilo v květnu 2024. Prezidentské volby se měly na Ukrajině konat 31.března 2024, ale byly zrušeny kvůli stannému právu platnému v zemi od zahájení ruské vojenské operace. Článek 19 zákona o právním režimu stanného práva  za těchto podmínek výslovně zakazuje  změnu Ústavy, volbu prezidenta, parlamentu a orgánů místní samosprávy. 

S automatickým prodloužením mandátu v případě stanného práva část opozice zpochybňuje legitimitu takového prodloužení a tvrdí, že mandát by měl být předán Ruslanu Stefančukovi – současnému předsedovi Rady (jednokomorový parlament Ukrajiny), což ze Zelenského dělá pouhého diktátora chráněného zavedením stanného práva. 

Podle  Washington Post  Zelenskij také  propustil  úředníky blízké Spojeným státům, kteří byli ochotni bojovat proti endemické korupci, včetně Oleksandra Kubrakova, bývalého ministra infrastruktury odpovědného za obnovu země. 

Korupce  je na Ukrajině endemický problém, protože podle Indexu transparentnosti by měla 35 bodů ze 100 a podle nevládní organizace Transparency International by v roce 2021 muselo nějaký druh úplatku platit 23 % uživatelů veřejných služeb. 

Byli jsme také svědky rezignace či odvolání poloviny Zelenského vlády, mezi nimiž vyniká ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Tyto rezignace svědčí o samotě Zelenského přemoženého neúprosným ruským postupem na Donbasu, zhoršením energetické krize způsobené ruskými útoky a nejistou budoucností sebevražedné ukrajinské ofenzívy na ruský kurský region, jednostranným rozhodnutím zahnaného Zelenského. 

Plánují globalisté a Zelenskij útok pod falešnou vlajkou? Trump  tvrdil , že „mohl urovnat válku na Ukrajině do 24 hodin dohodou s Vladimirem Putinem“, což by Evropu a Zelenského nechalo jako nezvané hosty budoucích mírových rozhovorů, zatímco ekonomické přežití EU bude do značné míry záviset na EU po očekávaném vystoupení Spojených států jako hlavního přispěvatele do NATO. 

Podle zpráv nabídly Spojené státy Zelenskému v Mnichově podepsání dokumentu, který dává Washingtonu právo využívat 50 % nerostných zdrojů poválečné Ukrajiny. Koncese se odhaduje na 300 miliard dolarů, ale Zelenskij to odmítl, protože nemá pro Ukrajinu žádné bezpečnostní záruky kvůli tomu, že Spojené státy jí odmítly povolit vstup do NATO. 

Putin usiluje o mírovou dohodu, která by stanovila, že Ukrajina nevstoupí do NATO a že ukrajinský konflikt bude definován rozdělením Ukrajiny na dvě poloviny, s východem země, včetně Krymu, Donbasu, Záporoží a Chersonu by byl pod ruským vedením střed a západ dnešní Ukrajiny by byl pod západní kuratelou, zatímco pomyslná linie, která by sjednotila Charkov, Záporoží, Bachmut a Rubižně, by se stala novou Berlínskou zdí studené války 2.0.

Zelenskij si však uvědomuje, že konec stanného práva by si vynutil volby na Ukrajině a ztrátu jeho absolutní moci, takže případná mírová dohoda mezi Trumpem a Putinem by byla torpédována spiknutím vedeným Zelenským, Polskem a britskou rozvědkou s jasným cílem zapojit NATO do totálního konfliktu proti Rusku.