Polský ústavní soud zastavil restrukturalizaci veřejnoprávního vysílání v zemi. Soudci, jimž předsedá Julia Przyłębska, ve čtvrtek rozhodli, že jak nové jmenování do funkcí vysokých úředníků ve dvou vysílacích společnostech TVP a PR, tak iniciované rozpuštění byly nezákonné.

Veřejnoprávní média nelze státem jen tak zlikvidovat. Navíc vláda premiéra Donalda Tuska (Občanská platforma), která se dostala k moci v prosinci, nemohla snadno jmenovat nové vysílací šéfy. Předsedající soudkyni jmenoval prezident Andrzej Duda (PiS) v roce 2016 a údajně měla blízko k bývalé vládě Mateusze Morawieckého (PiS).

Po parlamentních volbách v říjnu loňského roku, z nichž vzešla Občanská platforma jako vládní strana, přijal Sejm rezoluci vyzývající k „obnovení právního řádu a nestrannosti a integrity veřejnoprávních médií v Polsku“.

Ministr kultury Bartłomiej Sienkiewicz (Občanská platforma) poté odvolal šéfy organizací veřejnoprávních médií a nahradil je úředníky z řad své strany. Když prezident Duda odmítl kvůli personálním otřesům schválit rozpočet veřejnoprávní televize, Sienkiewicz rychle začal s likvidací vysílací společnosti.

Ministr kultury: Ústavní soud nám nemá co říkat

Ministr však vypadal, že ho ocenění nejvyššího soudu nezaujalo. „Tento verdikt nemá žádný právní význam," komentoval Sienkiewicz rozhodnutí soudu ve čtvrtek podle deníku Dziennik Gazeta Prawna.

Evropský soud pro lidská práva již v minulosti konstatoval, že Ústavní soud v současnosti není nezávislý. Proto pro něj jeho rozhodnutí nemají závaznou platnost. „V právních jednáních je třeba je považovat za neexistující,“ odmítl stížnost ústavního soudce.

Podle studie, kterou nedávno zveřejnil polský institut pro výzkum veřejného mínění CBOS, 35 procent Poláků souhlasilo s politikou vysílání Tuskovy vlády. 18 procent to odmítlo. Vědci zdůraznili, že hodnocení mediální strategie státu určují „politické a v nejširším slova smyslu ideologické aspekty“.

„Lidé, kteří zastávají politické názory na levici, mají pozitivní názor na kroky vlády, zatímco lidé, kteří se identifikují s pravicí, mají na ně negativní názor,“ vysvětlili demografové svá zjištění. Čím méně často respondenti chodili do kostela, tím větší byl jejich souhlas s Tuskovým kabinetem.