Polská pohraniční stráž v pátek večer oznámila, že dvojice ruských stíhaček vykonala nízký průlet nad těžební plošinou Petrobaltic v Baltském moři, čímž měla porušit její bezpečnostní zónu. O incidentu byly informovány Ozbrojené síly Polské republiky i další složky. Podle agentury Reuters se incident odehrál přímo u plošiny, která se nachází v polské výlučné ekonomické zóně zhruba 70 kilometrů severně od Jastarni na Helu. Jde o část kritické energetické infrastruktury, kterou provozuje společnost ORLEN prostřednictvím své divize Orlen Petrobaltic.
Polská stráž zároveň zdůraznila, že nedošlo k narušení státní hranice, což je klíčový právní detail. Plošina leží mimo teritoriální vody a kolem podobných instalací lze podle Úmluvy OSN o mořském právu vyhlásit pouze ochrannou bezpečnostní zónu, zpravidla o poloměru 500 metrů. Ta chrání plavbu a infrastrukturu, ale nevytváří nové teritoriální vody ani vzdušný prostor. Proto nejde o porušení hranice, ale o provokativní vstup do chráněného prostoru. Polská média, například TVN24, Onet či PAP, proto událost popisovala zdrženlivěji než některé zahraniční zdroje.
Řecký server Pronews napsal, že ruské letouny „zřejmě Su-30“ provedly „virtuální útok“ a přeletěly nad plošinou. „Ruská letadla, zřejmě Su-30, provedla ‘virtuální útok’ na polskou vrtnou plošinu… Přelétla nad platformou,“ citoval server ve své zprávě z 19. září 2025. Polská oficiální komunikace ale mluvila výslovně o „strefě bezpieczeństwa“ a dodala, že k narušení státní hranice nedošlo.
Ve stejný den hlásilo Estonsko „mimořádně drzé“ porušení svého vzdušného prostoru třemi MiGy-31 u ostrova Vaindloo. Narušení trvalo přibližně dvanáct minut a NATO na něj reagovalo záchytem. Podle Financial Times šlo o neobvykle dlouhé narušení a Aliance incident popsala jako bezohledný. Kontrast mezi přeletem v ochranné zóně v polské EEZ a přímým vstupem do svrchovaného estonského vzdušného prostoru ukazuje, jak Moskva kombinuje kroky v „šedé zóně“ s otevřeným porušováním mezinárodního práva.
Z právního hlediska nepředstavuje narušení bezpečnostní zóny kolem plošiny casus belli, ale z hlediska politiky jde o jasně vypjatý signál. Offshore infrastruktura je po sabotáži plynovodů v Baltském moři zvlášť citlivým bodem, a proto Polsko zdůrazňuje své postupy ochrany. V případě Petrobalticu se státní orgány omezily na aktivaci standardních procedur a předání informací armádě. V estonském případě však následovala alianční reakce v režimu Baltic Air Policing.
Další vývoj bude záviset na podrobných datech, která zveřejní ministerstvo obrany či alianční mluvčí: výška a vzdálenost přeletu, typy strojů i případné radiové výzvy. Důležité bude také, zda Polsko posílí vzdušné hlídky a procedury kolem své offshore infrastruktury. Načasování incidentů s Polskem a Estonskem současně nabízí NATO možnost reagovat jednotně a demonstrovat, že aliance bere podobné provokace jako součást širší strategie Moskvy testovat odolnost a reakční dobu svých sousedů.
(Kovář, Reuters.com, Financial Times, foto: zai)
