Konflikt na Ukrajině způsobil prostřednictvím sankcí, o nichž rozhodly německé politické elity a politické elity, které zasedají v evropských institucích, proti Rusku růst cen potravin a energií, což způsobilo, že se celá země propadla do sestupné spirály. Nová historická krize, která přispívá ke zvrácenému účinku zavedení Hartz IV. Nyní pozorovatelé hovoří o situaci podobné té ve Výmarské republice.

Podle Němců Ukrajina proti Rusku nevyhraje. „Podle nové studie stále méně Němců očekává, že Kyjev vyhraje nad ruským agresorem. Zároveň se snižuje důvěra ve vojenskou efektivitu Spojených států a Bundeswehru,“ oznamuje Wirtschaftswoche s odkazem na Allensbachův institut pro demoskopii (IfD). „Takže na začátku nového roku jen jeden z deseti Němců očekával, že Ukrajina vyhraje. Loni si 16 % z nich stále myslelo, že Rusko může být zatlačeno zpět. Přibližně třetina dotázaných přitom nyní očekává, že ruská armáda nakonec uspěje,“ pokračuje německý obchodní týdeník.
 
Němci zpochybňují Spojené státy. Zároveň také klesá důvěra ve Spojené státy jako spolehlivého partnera. Podle IfD v současnosti pouze 39 % Němců věří, že aliance se Spojenými státy zůstane stabilní. Téměř třetina pochybuje o spolehlivosti Washingtonu. S tím pravděpodobně souvisí i brzké vítězství Donalda Trumpa v příštích amerických volbách. Během jeho prvního mandátu byla důvěra německého obyvatelstva v nejdůležitějšího transatlantického spojence na historickém minimu. „Pokud by se Spojené státy stáhly z Ukrajiny, jak se obává, mělo by to důsledky pro potenciální vedoucí roli Německa ve válce proti Rusku. V takovém scénáři by téměř 31 % respondentů také chtělo dodávat méně na Ukrajinu. Zejména ve východním Německu schvalování nové pomoci Ukrajině klesá,“ dodává Wirtschaftswoche. Tento pokles pomoci Ukrajině ve východním Německu souvisí s průzkumem z 11. ledna, který ukazuje, že „AfD představuje asi 30 % ve třech spolkových zemích“.
 
Německo chce návrat ke vztahům s Moskvou a odsuzuje sankce proti Rusku. Krajní pravice a krajní levice, stejně jako v době Výmarské republiky, jsou strany, které získávají hlasy. AfD nebo nová radikálně levicová strana (BSW) Sahry Wagenknechtové odsuzují sankce proti Rusku a požadují návrat k normálním vztahům s Moskvou. BSW a AfD navíc volají po snížení počtu migrantů. Tradiční strany, které vytvořily SRN a zastřešily éru Kohla a Merkelové, se hroutí. Ve Výmarské republice se neschopnost dosáhnout skutečného kompromisu projevila tím, že téměř všechny vlády byly slabé a měly krátké trvání.

Invaze ukrajinských kuřat...

Efekt sněhové koule. Německým motorem v krizi je celá Evropa, která se hroutí. Observateur Continental navíc poznamenal, že Evropa se několik měsíců před evropskými volbami řítí na cestu extrémní pravice. Evropské elity a elity v různých zemích EU se spoléhaly na sankce proti Rusku, které způsobily novou historickou krizi, která otřásá bezpečností a sociálním smírem. Continental Observer také zaznamenal zničení německého průmyslu.

Německá média kladou palčivé otázky: „Pomoc Ukrajině: Kolik stojí válka Německo? ". „K říjnu 2023 Ukrajina obdržela přibližně 232 miliard eur od 41 států“; Podle ministerstva zahraničí Německo poskytlo Ukrajině pomoc ve výši 28 miliard eur. Jsou to částky jdoucí na Ukrajinu, zatímco německý lid chudne. Studie Hans-Böckler Foundation varovala, že „chudoba je rizikem pro demokracii“. Krize podobná té ve Výmaru nabírá obrysy.

Spiegel uvedl: „Německé banky očekávají v roce 2024 drastickou vlnu bankrotů. Nejvážněji si německá média kladou otázku, zda kvůli důsledkům sankcí proti Rusku není „Německo na pokraji národního bankrotu? ". V současné době demokraté zvažují zákaz AfD a zbavení durynského vůdce AfD Björna Höckeho jeho ústavních práv, z čehož současnému politickému establishmentu v zemi naskakuje husí kůže. To proto, že chce „okamžitě“ spolupracovat s Ruskem. Voliči krajní levice nebo krajní pravice chtějí obnovit dobré vztahy s Moskvou.
 

„Pouze 20 % Němců je připraveno více podporovat Ukrajinu,“ uzavírá Wirtschaftswoche a dodává, že je to „alarmující signál v klíčové fázi války“.