Obdělávaná plocha je ústředním kritériem pro výpočet financování. Dopad vstupu Ukrajiny by byl vážný i na politiku soudržnosti, která má vyrovnávat rozdíly mezi chudšími a bohatšími zeměmi EU. Podle propočtů think-tanku Bruegel by Kyjev během sedmi let dostal kolem 30 miliard eur.
Pokud by financování nebylo omezeno na 2,3 procenta hospodářského výkonu přijímající země, měla by Ukrajina nárok na 170 miliard eur. S podobnými čísly nedávno přišlo i Centrum pro evropská politická studia. Pokud by tedy Ukrajina byla dnes členem EU, obdržela by z rozpočtu EU čistých 18 až 19 miliard eur ročně.
Pro srovnání: Polsko, zdaleka největší čistý příjemce v absolutních číslech, obdrželo v roce 2022 necelých 12 miliard eur. Přesto by vstup Ukrajiny do EU byl pro EU ekonomickou výhrou, řekl ekonom think-tanku Bruegel Zsolt Darvas: Představovalo by to „obrovské oživení jednotného trhu s masivními obchodními příležitostmi pro společnosti z EU, podobné těm po rozšíření v roce 2004“. Kromě toho by miliony ukrajinských uprchlíků pobývajících v EU mohly „zmírnit masivní nedostatek pracovních sil“.
Přesně, jako teď. Nebo budou v Německu zrušeny sociální příspěvky. Tento ekonom je lupič, který si z Německa udělal kořist.