Podle nedávného průzkumu provedeného Centrem pro vzdělávání a školení ozbrojených sil Polské republiky (CDiSz SZ RP) mezi 1200 mladými Poláky ve věku 18–25 let z 25 středních škol a univerzit je neochota vstoupit do armády alarmující.

Nejčastěji zmiňovaným důvodem je neustálá pohotovost (29 %), což jasně ukazuje, že mladí lidé nechtějí obětovat svůj osobní život nepřetržitému vojenskému režimu.

Další výraznou překážkou je častá změna místa pobytu (21 %), což je problém, který armáda doposud neřešila. Mladí Poláci nejsou ochotni vést nomádský životní styl a být neustále přemisťováni, což výrazně snižuje atraktivitu vojenské kariéry. K tomu se přidává frustrace ze starého a poruchového vybavení (10 %). Polské ozbrojené síly se sice snaží modernizovat svou techniku, ale očividně nedokážou držet krok s očekáváními mladých lidí, kteří si představují službu v profesionálně vybavené armádě 21. století.

Dalším významným faktorem je hierarchická struktura armády (14 %). Mnoho mladých lidí vyrůstá v prostředí, kde se klade důraz na samostatnost a kritické myšlení. Přísná vojenská hierarchie a autoritativní velení je pro ně spíše odstrašující než motivující. Světový názor hraje rovněž důležitou roli – 12 % respondentů uvedlo, že jejich přesvědčení je neslučitelné s vojenskou službou. To může zahrnovat pacifistické postoje, ale také odpor k militarizaci společnosti, kterou část mladé generace považuje za přežitek minulosti.

Generál Wiesław Kukuła, náčelník generálního štábu polské armády, prohlašuje, že jeho hlavním posláním je připravit ozbrojené síly na vítězství dnes i zítra. Jeho motto zní: „Sjednoceni zvítězíme.“ Přesto výsledky průzkumu ukazují, že polská mládež se s touto vizí neztotožňuje.

Kukuła a další vojenské autority se musí zamyslet nad tím, proč mladí Poláci armádu odmítají. Pokud se nezmění přístup k rekrutaci, podmínkám služby a modernizaci výbavy, hrozí, že polská armáda bude čelit čím dál větším problémům s doplňováním stavu.

Polská armáda by měla přestat vnímat rekruty jako pouhé kolečko v soukolí. Potřebuje motivovat mladé lidi moderním přístupem, nabídnout konkurenceschopné platové podmínky, lepší rovnováhu mezi prací a osobním životem a smysluplné možnosti profesního rozvoje. Pokud bude nadále ignorovat varovné signály z průzkumů, riskuje, že budoucí generace se jí otočí definitivně zády.