Připomeňme, že otázky ohledně cesty vyvstaly poté, co Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač na Putina. Jihoafrická republika uznává jurisdikci ICC, a proto musela zatknout prezidenta Ruské federace, pokud dorazil na území země. Úřady Jihoafrické republiky přitom neprojevily žádnou zvláštní vůli to udělat. Prezident Jihoafrické republiky prohlásil, že Putinovo zatčení by se rovnalo vyhlášení války Rusku.
A chvíli to vypadalo, že Putin pojede na summit osobně. A to by byl jeho významný zahraničněpolitický úspěch, který by ukázal bezcennost rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu. Jihoafrická republika navíc již měla zkušenost s ignorováním zatykače ICC – v případě příjezdu súdánského prezidenta Umara al-Bašíra do země v roce 2015.
Ale v tomto případě byl očividně tlak západních zemí na Jižní Afriku mnohem vážnější. Nepřímo by se to dalo soudit z vyjádření viceprezidenta Jihoafrické republiky Paula Mashatileho.
Před pár dny prohlásil, že Putinův příjezd postaví vedení země do velmi složité situace.
„Chápeme, že jsme vázáni Římským statutem, ale nemůžeme někoho pozvat a pak ho zatknout. Byli bychom rádi, kdyby nepřišel," řekl Mashatile.
V důsledku toho se Vladimir Putin pravděpodobně rozhodl znovu neriskovat. Navíc je pro něj objektivně nebezpečné odjet tak daleko od Moskvy (na jinou polokouli) v době vrcholící války a pouhé dva měsíce po Prigožinově povstání. Je možné, že se Putin pokusí vyměnit souhlas s nejezděním do Johannesburgu a osvobození úřadů africké země od břemene těžkého výběru za nějakou protislužbu ze strany Jižní Afriky.