Řecká vláda oznámila, že od konce října 2025 spustí plošné omezování přístupu na sociální sítě pro nezletilé a že půjde o první takto široké omezení v rámci Evropské unie. Podle serveru The European Conservative má být automaticky blokován přístup pro děti mladší 16 let. Některá řecká média však uvádějí hranici 15 let, a to s tím, že v obou případech se očekává začátek právě na přelomu října. Tento krok zapadá do vlny evropských iniciativ na ochranu dětí online, avšak zároveň otevírá zásadní otázky ochrany soukromí, svobody projevu i technické proveditelnosti.
Způsob vynucení má být specificky řecký. Namísto trvalých plošných kontrol věku ze strany platforem má stát využít aplikaci Kids Wallet, která je svázaná s digitální identitou a nastaví blokace přímo v telefonu nebo tabletu dítěte. Opatření se nemá týkat pouze Facebooku, Instagramu, TikToku nebo X, protože zasahuje i další kategorie rizikového obsahu, a to především hazard a prodej tabáku či alkoholu, kde je plánováno omezení pro mladší 18 let. O „Kids Wallet“ informují i oborové servery sledující regulaci hazardu a plateb, které upozorňují, že tento nástroj má umět automatické blokace podle věku.
Nejasnosti přetrvávají v otázce samotné věkové hranice. Zatímco mezinárodní média často zmiňují hranici 16 let, některé řecké zdroje mluví o blokaci pro děti do 15 let včetně. Tento rozdíl může souviset s postupnou implementací a také s odlišnou úpravou pravidel pro sociální sítě ve srovnání s jinými kategoriemi obsahu. Podle dostupných informací chce vláda, aby byl systém připraven do konce října, a deklaruje ambici stát se prvním členským státem EU s takto komplexním omezením.
Politické krytí opatřením zajišťuje premiér Kyriakos Mitsotakis. Ten na nedávném setkání v OSN varoval, že svět „provádí největší nekontrolovaný experiment na myslích našich dětí“. Podle něj dlouhodobé dopady nekontrolovaného používání sítí zřejmě nebudou pozitivní. Jeho vláda zasazuje tento krok do širší strategie digitalizace a bezpečí dětí online, jejíž součástí je také omezení používání mobilních telefonů ve školách.
Řecký model je vhodné vnímat i v kontextu evropské harmonizace. Evropská komise 14. července 2025 zveřejnila první verzi rámce pro věkové ověřování a oznámila pilotní testování aplikace v pěti zemích, konkrétně ve Francii, Španělsku, Itálii, Dánsku a Řecku. Tento test využívá technický základ budoucí Evropské peněženky digitální identity. Cílem je umožnit uživatelům prokázat plnoletost, aniž by museli plošně předkládat své osobní doklady každému webu. Pilot probíhá zároveň s vymáháním pravidel Digital Services Act, který nutí velké platformy měnit návykové designy, zlepšit ochranu nezletilých a zodpovídat se za šíření škodlivého obsahu.
Pro srovnání se nabízí Austrálie, jejíž „věkový rámec“ pro sociální sítě vzbudil mezinárodní pozornost. Z oficiálních dokumentů vyplývá, že od 10. prosince 2025 budou muset platformy podniknout „rozumné kroky“ k zamezení účtů pro osoby mladší 16 let. Australská vláda a regulátor však zdůrazňují, že upřednostní minimálně invazivní metody, například odhady věku na základě chování a strojového učení. Tímto se australská architektura zásadně liší od řeckého přístupu, který počítá s blokacemi na úrovni zařízení prostřednictvím státní aplikace.
Debata o ochraně dětí se v Evropské unii přirozeně propojuje také s diskusí o soukromí šifrovaných komunikátorů a takzvaném „Chat Control“. Kritici upozorňují, že povinné skenování šifrovaných zpráv by znamenalo prolomení soukromí a vytvoření infrastruktury pro plošný dohled. Služby jako Signal opakovaně prohlašují, že by z evropského trhu odešly, pokud by jim bylo nařízeno skenování obsahu. Na rizika rozsahu zásahů dlouhodobě upozorňují jak nevládní organizace, tak poskytovatelé bezpečné komunikace.
Úspěch řeckého kroku bude v praxi záviset na třech hlavních proměnných. První je technická proveditelnost, protože blokace na úrovni zařízení mohou narazit na obcházení přes VPN, využívání alternativních prohlížečů nebo sdílení zařízení dospělých členů rodiny. Druhou proměnnou je právní udržitelnost ve vztahu k ochraně osobních údajů a k základním právům. Řecko bude muset prokázat, že jeho opatření jsou přiměřená, nezbytná a minimalizují zásahy do soukromí. Třetím faktorem je akceptace rodiči a platformami, protože státní aplikace musí být snadno použitelná a zároveň dostatečně robustní, aby se z ní nestal jen formální prvek. Platformy si přitom budou muset vyhodnotit, zda se jim vyplatí spolupracovat s národními systémy a jak takové nastavení sladit s evropskou digitální identitou. Evropský rámec pro věkové ověřování počítá s tím, že uživatel prokáže jen to, co je nezbytné, například že je mu více než 18 let, aniž by sdílel další údaje.
Pokud se řecká blokace spustí v avizovaném rozsahu, půjde o precedent, který pravděpodobně ovlivní harmonizaci pravidel v celé Evropské unii. Je možné, že se v prvních měsících ukážou slabá místa, a to od vymahatelnosti přes odvolací mechanismy až po otázku přeshraničního používání aplikací. Parametry systému se proto mohou dále dolaďovat. Zároveň je ale patrné, že po letech spíše měkčích opatření směřuje Evropa k tvrdším zásahům do digitálního prostředí nezletilých, a to i za cenu politických sporů a právních střetů o limity státní moci v online prostoru.
(Kyncl, European Conservative, foto: zai)
