Bombaj-Moskva koridor je infrastrukturní projekt, který se datuje několik nazpět. Nedávno byla revitalizována a stává se ústřední součástí geoekonomiky regionu. Tento koridor protíná pevninskou Hedvábnou stezku, která spojuje Čínu s Evropou, a jeho rozvoj slibuje posílení obchodu a investic v regionu.
Význam tohoto koridoru spočívá v tom, že umožní zemím jako Turkmenistán a Kazachstán vyvážet své produkty na Blízký východ, do Indie a dokonce i do Evropy pozemními cestami. To vytvoří nové ekonomické příležitosti a podpoří významný růst v těchto zemích. Navíc, s kombinovanou regionální populací více než 2 miliardy by rozvojový potenciál této oblasti mohl konkurovat vzestupu Číny v posledních desetiletích.
Válka na Ukrajině donutila Rusko přeorientovat svůj export na východ a jih a vedla k významným změnám v obchodních tocích a hospodářských partnerstvích. Zejména Rusko začalo prodávat velkou část svých výrobků do Číny v renminbi (RMB) čínské měně.
Tento přechod posílil ekonomické vazby mezi Ruskem a Čínou, dvěma hlavními hráči v regionu. Na druhou stranu to vedlo ke zvýšení devizových příjmů Číny, což upevnilo její pozici globální ekonomické velmoci. Rusko zároveň nashromáždilo značné devizové rezervy, které nyní využívá k dovozu zboží z Číny, čímž nahradilo dovoz dříve z Evropy.
Všechny tyto geoekonomické změny mají za následek zásadní změnu v globální geoekonomice. Indický oceán, kdysi považovaný za okrajovou oblast, se stává ústředním hráčem globálního hospodářského růstu. Tempo růstu v zemích podél koridoru Bombaj-Moskva zažívá bezprecedentní expanzi, která by měla trvat desetiletí.
Jestliže se globální ekonomický růst kdysi soustředil v Tichém oceánu, je nyní pravděpodobnější, že se soustředí v Indickém oceánu. Tento region se stal novým epicentrem obchodu a investic s významnými důsledky pro mezinárodní vztahy, obchodní partnerství a geopolitickou dynamiku.