Kreml podle nich v očekávání možného zmírnění omezení raketových útoků dlouhého doletu počátkem tohoto roku stáhl většinu svých bojových letadel a dalších klíčových aktiv hlouběji do nitra Ruska, mimo dosah ukrajinských raket.

Jak uvedla mluvčí Pentagonu Sabrina Singhová, v září až 90 procent ruských letadel, která odpalují klouzavé bomby na Ukrajinu, operovalo z letišť, která jsou mimo dosah raket ATACMS.

Přestože tato změna politiky dává Kyjevu významný nový nástroj, představitelé Bidenovy administrativy poukazují na to, že Ukrajina má velmi omezené zásoby těchto raket. Rusko prokázalo významnou schopnost sestřelit tyto rakety, zatímco Pentagon, jehož zásoby raket se rovněž tenčí, tvrdí, že není k dispozici mnoho dalších raket ATACMS, aniž by to ohrozilo vojenskou připravenost USA.

Připomeňme, že americký prezident Joe Biden nedávno dal Ukrajině poprvé povolení k použití raket dlouhého doletu ATACMS umožňujících útoky na cíle hluboko uvnitř ruského území. Tyto přesné balistické střely mají dosah až 300 kilometrů a byly již použity při útocích na oblast Kurska, včetně pozic, kde se údajně nacházejí severokorejské jednotky.

Rozhodnutí Washingtonu přichází v době intenzivních bojů na východě Ukrajiny, včetně pronikání ruských sil směrem do centra Časov Jaru. Má se za to, že Bidenova administrativa tak rozhodla nejen v reakci na obvinění z přítomnosti severokorejských vojáků, ale také kvůli zhoršující se situaci na frontě, kde ruské jednotky výrazně pokročily.

Experti však varují, že omezené zásoby raket ATACMS a schopnost Ruska je sestřelit by mohly snížit jejich skutečný dopad na zemi, protože Pentagon vyvažuje podporu Ukrajině a zachování vojenské připravenosti USA.