Rusko a NATO z pohledu Číny

zprávy

Od vypuknutí konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou obě strany zdůrazňují důležitost obrany. Ruská argumentace spočívá v tom, že preventivním úderem chtějí zabránit připojení Ukrajiny k NATO a chránit své legitimní bezpečnostní zájmy.

Rusko a NATO z pohledu Číny
Ilustračí foto
2. května 2024 - 11:35

Na druhé straně Ukrajina tvrdí, že vstup do NATO je klíčem k její bezpečnosti. I NATO neustále zdůrazňuje, že je obrannou aliancí. Přesto se situace vyvinula ve válečný konflikt mezi NATO a Ruskem, píše se v komentáři zpravodajské agentury Tencent News.

Diskuse o obraně nakonec vedla k rozsáhlému konfliktu, což ukazuje, že situace není tak jednoduchá, jak se na první pohled zdá, a zájmy jedné ze stran jsou nepochybně narušeny. Pokud pohlédneme na situaci z pohledu beneficienta, je jasné, že problém tkví na straně NATO, protože toto aliance není čistě obranná. Celá situace byla vyprovokována neustálou expanzí NATO.

Na Světovém ekonomickém fóru v Rijádu americký ministr zahraničí Antony Blinken prohlásil, že NATO je obranná aliance, která nikdy záměrně necílila na Rusko a ani to neplánuje v budoucnu. Toto tvrzení, ač zní vznešeně, je však většinou nepravdivé. NATO nikdy nebylo striktně obrannou aliancí; bombardování Jugoslávie, Libye, invaze do Afghánistánu a Iráku jsou toho důkazem. Jak může být obranná aliance zapojena do konfliktů v cizích zemích?

I současný konflikt na Ukrajině svědčí o tom, že i když NATO přímo nezasáhlo proti Rusku, de facto bojuje pod ukrajinskou vlajkou proti ruským silám. Co se týče Blinkenových slov o neúmyslném cílení na Rusko, může být pravdivá zhruba polovina. NATO bylo založeno proti Sovětskému svazu a po jeho rozpadu začalo cílit na Rusko, neustálou expanzí na východ tlačilo Rusko do kouta, což vyústilo v novou válku, uvádí server Tencent News.



Vzhledem k současnému stavu, kdy konflikt trvá přes dva roky a situace na bojišti se vyjasňuje, NATO zřejmě nebude mít převahu. Zejména evropské země jsou ekonomicky těžce zasaženy a Ukrajina hraje roli, která jí byla určena. Po případné porážce Ukrajiny by NATO mělo své akce zmírnit. Nebude však opouštět své snahy o obklíčení Ruska, ale po této zkušenosti nebude tak agresivní.

Jako říká ruské přísloví, „Lepší jedna rána, než stovka ran.“ Rusko tímto konfliktem vyslalo jasný signál a pokud to bude mít požadovaný efekt, může dosáhnout svého cíle udržet dlouhodobý mír, což by znamenalo, že v budoucnu by NATO nemělo záměrně cílit na Rusko na vojenské úrovni, což neznamená, že se obě strany nebudou nadále konfrontovat v jiných oblastech.

NATO neustále označuje Rusko za stranu, která chybuje, ale po rozpadu Sovětského svazu to bylo NATO, které se neustále rozšiřovalo k ruským hranicím. Jak již dříve uvedl ruský diplomat, NATO si samo vybralo Rusko za souseda. Kdyby se NATO rozpustilo po rozpadu Sovětského svazu, Evropa by nebyla takto chaotická. Navíc, kdyby NATO udrželo své rozměry z období existence Sovětského svazu, pravděpodobně by nedošlo k nové válce.

Je to proto, že NATO nebylo upřímné a snažilo se Rusko potlačit, neustále Rusko provokovalo a dokonce se rozšiřovalo až k ruským dveřím. Rusko se proto cítilo nuceno podniknout určité kroky. Ať už se jedná o předchozí rusko-gruzínský konflikt nebo desetiletí trvající rusko-ukrajinské napětí, kořeny problémů tkví v tom, že tyto země na ruských hranicích chtěly vstoupit do NATO.

Psali jsme:

Takové kroky vedly k nevyhnutelné eskalaci napětí. Rusko, cítíc se ohroženo expanzí NATO na východ, považuje za nutné bránit své strategické zájmy a bezpečnostní prostor. To vedlo k sérii akcí a reakcí, které nakonec vyústily v současný konflikt.

V historii těchto událostí lze vidět opakující se vzor, kde se NATO snaží posunout své hranice blíže k Rusku, což Moskva vnímá jako přímou hrozbu své suverenitě. Tato dynamika je zvláště zřejmá v případě Ukrajiny, kde západní podpora pro evropské a NATO aspirace země přímo kontrastuje s ruskými zájmy o udržení Ukrajiny v rámci své sféry vlivu.

Tato situace nejenže zvyšuje napětí mezi Ruskem a západními mocnostmi, ale také vyvolává obavy o budoucnost regionální stability. Pokud NATO pokračuje ve své politice expanze bez ohledu na ruské bezpečnostní obavy, může to vést k dalším konfliktům a zvyšování vojenské přítomnosti na obou stranách.

Je tedy zásadní, aby mezinárodní společenství zvážilo tyto dlouhodobé důsledky a hledalo cesty k dialogu a vzájemnému porozumění, místo aby neustále eskalovalo napětí. Jen tak může být nalezena trvalá řešení pro mír a stabilitu v regionu.

(hýbl, Tencent News, foto: red.)


Anketa

Kdo by měl být novým českým eurokomisařem?