Spojené státy americké se v posledních týdnech rozhodly otevřeně požádat své nejbližší asijsko-pacifické spojence o jasné vyjádření, jak by reagovali, pokud by Čína vojensky zaútočila na Tchaj-wan. Podle investigativního článku deníku Financial Times, který se odvolává na více než šest nejmenovaných představitelů z USA, Japonska a Austrálie, byl tento požadavek adresován přímo vládám v Tokiu a Canbeře. Washington se snaží zjistit, zda a jak rychle by partneři zapojili vlastní vojska a podporu amerických operací, přestože sám zůstává u politiky takzvané „strategické nejasnosti“, která žádnou automatickou obranu Tchaj-wanu nezaručuje.

Podsekretář obrany pro politiku Elbridge Colby, který je jedním z architektů nové americké strategie proti Číně, argumentuje, že podobné předběžné závazky jsou nezbytné k odstrašení Pekingu. Tato otevřená žádost však podle informací listu Financial Times překvapila jak Japonsko, tak Austrálii. Obojí vlády reagovaly zdrženlivě a upozornily, že nemohou hypotetické scénáře oficiálně komentovat. Japonské ministerstvo obrany pouze uvedlo, že každá eventualita by byla řešena v souladu s ústavou, domácím právem a závazky v rámci bezpečnostní aliance s USA. Australské úřady odmítly uvést, zda by Canberra poskytla vojenskou podporu, pokud by USA do konfliktu vstoupily.

Zach Cooper, analytik amerického think-tanku German Marshall Fund, v článku upozornil na rozpor, kdy Spojené státy požadují od spojenců konkrétní přísliby, aniž by samy garantovaly přímou obranu ostrova.

„Prezident Trump nezaručil obranu Tchaj-wanu, takže je nerealistické po ostatních chtít něco konkrétního,“ prohlásil Cooper.

Tento nesoulad vyvolává kritiku, že Washington se snaží přenést odpovědnost za případnou válku na jiné, aniž by sám předem definoval vlastní postoj.

Napětí kolem Tchaj-wanu rychle roste, což dokládají i nedávná velká společná cvičení v Austrálii, kterých se účastnily tisíce amerických, japonských a australských vojáků. Pod názvem Southern Jackaroo simulovaly operace obrany v Pacifiku proti soupeři s vyspělou technologií. Zároveň probíhá implementace paktu AUKUS, v jehož rámci má Austrálie získat jaderné ponorky, což v Pekingu vyvolává obavy, že Washington buduje alianci přímo proti Číně.

Odborníci ale varují, že neochota USA dát jasné garance může dlouhodobě ohrozit soudržnost tohoto bloku. Jak upozorňuje server The Guardian, Austrálie se nachází v politicky složité situaci. Na jedné straně se zavázala k úzké vojenské spolupráci s Washingtonem, na druhé straně je ekonomicky navázaná na Čínu a z domácího hlediska čelí obavám voličů z vtažení do cizí války. V Japonsku je téma obrany Tchaj-wanu ještě citlivější, protože jakákoliv účast na ozbrojeném konfliktu musí být přísně posouzena z hlediska pacifistické ústavy a veřejného mínění.

Celý požadavek americké strany tak vyvolává otázku, zda je Aliance v Indicko-pacifiku připravena čelit takto riskantnímu scénáři.

Psali jsme: Úkolem politických elit je udržet lid na uzdě, říká Vidlák

„Tento požadavek zaskočil Tokio a Canberru, protože samotné USA neposkytují Tchaj-wanu bianco šek na obranu,“ uvádí zpráva listu Financial Times.

Spojené státy tímto krokem potvrzují, že považují případný útok Číny na Tchaj-wan za největší geopolitické riziko současnosti. Zároveň však ukazují slabinu celé strategie, která staví na neujasněných postojích a na tom, že ostatní mají být ochotni nést tíhu eskalace. Pokud Washington nebude schopen jasně formulovat vlastní závazky a ochotu nést náklady případné konfrontace, může ztratit důvěryhodnost nejen u svých partnerů v Asii, ale i mezi evropskými spojenci.

Tato situace je velmi paradoxní. Právě touha Američanů předejít válce tím, že předem ukážou jednotu a odhodlání, může vést k politickým krizím v Tokiu a Canbeře a k dalšímu posílení čínské propagandy o rozděleném Západu. Jak dlouho budou spojenci ochotní přihlížet americkému tlaku bez jasného příslibu reciproční podpory, zůstává nejisté.

(Kovář, Financial Times, foto: zai)