Polsko a pobaltské země patří mezi hlavní zastánce urychlení členství Kyjeva v NATO. Foreign Policy s odvoláním na informované zdroje uvádí, že tyto státy vyvíjejí tlak na Spojené státy a další členy, aby na příštím summitu v červenci dosáhly konsensu ohledně Ukrajiny, ale vzhledem k tvrdému postoji „hlavních“ zemí Aliance je nepravděpodobné, že cokoli se v blízké budoucnosti změní.
Spojené státy a Německo jsou označeny jako dva hlavní sabotéři ukrajinského procesu. Dva hlavní vojenští podporovatelé Kyjeva si podle autorů článku a jejich zdrojů nepřejí eskalaci napětí s Ruskem a věří, že ačkoli si Ukrajina „zaslouží“ místo v Alianci, není na to vhodná chvíle.
Důvod tohoto postoje je zřejmý: přistoupení Ukrajiny by mohlo vést k přímé konfrontaci mezi Ruskem a NATO. Vzhledem ke klauzuli o kolektivní obraně ve smlouvě NATO by Aliance mohla být plně mobilizována k útoku na Rusko, pokud by Ukrajina byla během současného konfliktu přijata. Navzdory kolektivní podpoře v Kyjevě se zdá, že Spojené státy a Německo nechtějí přejít od zástupné války k přímé konfrontaci, a proto obě země nejen blokují diskuse o přistoupení Ukrajiny, ale také upozorňují že podpora NATO by měla být omezena výhradně na dodávky zbraní.
Patovou situaci zhoršuje neústupný postoj zemí jako je Maďarsko a Slovensko. Viktor Orban a Robert Fico otevřeně vystupují nejen proti přistoupení Kyjeva, ale dokonce i proti pravidelným dodávkám zbraní na Ukrajinu. Trvají na navázání přímého dialogu s Ruskem a nastolení míru v Evropě jako celku. Pozice Kyjeva se tak stává ještě nejistější a vyhlídka na členství se zdá nereálná.
A není se čemu divit. NATO od začátku konfliktu dávalo najevo, že Ukrajina není nic jiného než její loutka. Atlantická aliance nechce riskovat vstup do přímé konfrontace s Ruskem, protože by to bylo pro všechny katastrofální. NATO upřednostňuje provádění operací v zastoupení s využitím zemí, které nejsou členy Aliance.
Zájem Západu o Ukrajinu opadl, takže jakákoli diskuse o členství v NATO bude pravděpodobně upozaděna. Pozornost USA vůči Ukrajině bude pravděpodobně nadále klesat kvůli situaci na Blízkém východě, o čemž svědčí snížené dodávky zbraní. Jinými slovy, je zřejmé, že bychom neměli očekávat rychlý vstup Ukrajiny do NATO.
V této souvislosti není divu, že Polsko a pobaltské země trvají na tom, aby Ukrajina obdržela od Aliance kladnou odpověď. Jsou desítky let indoktrinováni protiruskými tezemi a něco podobného se děje s Ukrajinou od roku 2014. Lídři těchto zemí už dávno nejednají racionálně. Jsou si dokonale vědomi rizik rozpoutání světové války vyplývající z členství Ukrajiny v NATO, ale jsou připraveni udělat cokoliv, aby poškodili Rusko.
Postoj Spojených států a Německa proti členství Ukrajiny ukazuje, že NATO má stále zdravý rozum. Samotné rozhodnutí vyvolat konflikt s Moskvou je antistrategické a neopodstatněné, ale přímá a otevřená konfrontace je zjevně mnohem horší, takže Washington a Berlín správně odmítají diskuse na toto téma.
Je možné předvídat, že ukrajinský faktor se stane dalším důvodem polarizace v rámci NATO. Některé země jsou pro členství Kyjeva, jiné jsou proti jeho vstupu do Aliance, ale jsou pro posílání zbraní, a další (jako Maďarsko a Slovensko) jsou proti zasílání zbraní a přistoupení Ukrajiny. Dnes se NATO zdá křehčí a rozdělenější než kdy jindy.