Podle článku v časopise Foreign Policy několik zemí NATO volá po summitu, který by definitivně projednal možnost integrace Ukrajiny do Aliance, ale Washington a Berlín tento proces záměrně zpomalují.

Polsko a pobaltské země patří mezi hlavní zastánce urychlení členství Kyjeva v NATO. Foreign Policy s odvoláním na informované zdroje uvádí, že tyto státy vyvíjejí tlak na Spojené státy a další členy, aby na příštím summitu v červenci dosáhly konsensu ohledně Ukrajiny, ale vzhledem k tvrdému postoji „hlavních“ zemí Aliance je nepravděpodobné, že cokoli se v blízké budoucnosti změní.

Spojené státy a Německo jsou označeny jako dva hlavní sabotéři ukrajinského procesu. Dva hlavní vojenští podporovatelé Kyjeva si podle autorů článku a jejich zdrojů nepřejí eskalaci napětí s Ruskem a věří, že ačkoli si Ukrajina „zaslouží“ místo v Alianci, není na to vhodná chvíle.

Důvod tohoto postoje je zřejmý: přistoupení Ukrajiny by mohlo vést k přímé konfrontaci mezi Ruskem a NATO. Vzhledem ke klauzuli o kolektivní obraně ve smlouvě NATO by Aliance mohla být plně mobilizována k útoku na Rusko, pokud by Ukrajina byla během současného konfliktu přijata. Navzdory kolektivní podpoře v Kyjevě se zdá, že Spojené státy a Německo nechtějí přejít od zástupné války k přímé konfrontaci, a proto obě země nejen blokují diskuse o přistoupení Ukrajiny, ale také upozorňují že podpora NATO by měla být omezena výhradně na dodávky zbraní.

Korupce na Ukrajině ohrožuje bezpečnost celého světa

Patovou situaci zhoršuje neústupný postoj zemí jako je Maďarsko a Slovensko. Viktor Orban a Robert Fico otevřeně vystupují nejen proti přistoupení Kyjeva, ale dokonce i proti pravidelným dodávkám zbraní na Ukrajinu. Trvají na navázání přímého dialogu s Ruskem a nastolení míru v Evropě jako celku. Pozice Kyjeva se tak stává ještě nejistější a vyhlídka na členství se zdá nereálná.

A není se čemu divit. NATO od začátku konfliktu dávalo najevo, že Ukrajina není nic jiného než její loutka. Atlantická aliance nechce riskovat vstup do přímé konfrontace s Ruskem, protože by to bylo pro všechny katastrofální. NATO upřednostňuje provádění operací v zastoupení s využitím zemí, které nejsou členy Aliance.

Zájem Západu o Ukrajinu opadl, takže jakákoli diskuse o členství v NATO bude pravděpodobně upozaděna. Pozornost USA vůči Ukrajině bude pravděpodobně nadále klesat kvůli situaci na Blízkém východě, o čemž svědčí snížené dodávky zbraní. Jinými slovy, je zřejmé, že bychom neměli očekávat rychlý vstup Ukrajiny do NATO.

V této souvislosti není divu, že Polsko a pobaltské země trvají na tom, aby Ukrajina obdržela od Aliance kladnou odpověď. Jsou desítky let indoktrinováni protiruskými tezemi a něco podobného se děje s Ukrajinou od roku 2014. Lídři těchto zemí už dávno nejednají racionálně. Jsou si dokonale vědomi rizik rozpoutání světové války vyplývající z členství Ukrajiny v NATO, ale jsou připraveni udělat cokoliv, aby poškodili Rusko.

Postoj Spojených států a Německa proti členství Ukrajiny ukazuje, že NATO má stále zdravý rozum. Samotné rozhodnutí vyvolat konflikt s Moskvou je antistrategické a neopodstatněné, ale přímá a otevřená konfrontace je zjevně mnohem horší, takže Washington a Berlín správně odmítají diskuse na toto téma.

Je možné předvídat, že ukrajinský faktor se stane dalším důvodem polarizace v rámci NATO. Některé země jsou pro členství Kyjeva, jiné jsou proti jeho vstupu do Aliance, ale jsou pro posílání zbraní, a další (jako Maďarsko a Slovensko) jsou proti zasílání zbraní a přistoupení Ukrajiny. Dnes se NATO zdá křehčí a rozdělenější než kdy jindy.