Střelou Tomahawk NATO zavraždilo v budově TV 23.4.99 v Bělehradě 16 lidí

zprávy

Bombardování budovy Rozhlasu a televize Srbska před 25 lety  23. dubna 1999 raketou s plochou dráhou letu Tomahawk  způsobilo smrt šestnácti  řadových pracovníků médií.  Zničení televizního studia podle uznávaných organizací spadá do kategorie válečných zločinů. Kdo z důstojníků NATO má na rukou krev?

Střelou Tomahawk NATO zavraždilo v budově TV 23.4.99 v Bělehradě 16 lidí
Trochu deformovaná mapa Srbska s otřesnými údaji o počtu opakovaných bombardování
23. dubna 2024 - 12:00

Vraždění bylo provedeno střelami s plochou dráhou letu Tomahawk s cynickým nepřijatelným odůvodněním, že televizní stanice byla údajně legitimním cílem bombardování kvůli své roli v prováděné bělehradské  propagandistické kampaně pro tehdejší srbský režim.

Podle závěrů řady autoritativních mezinárodních organizací, které sledují dodržování lidských práv, včetně Amnesty International a Human Rights Watch, spadá tato ohavná akce, která způsobila smrt šestnácti civilistů, kteří při  zničení televizního studia zemřeli,  do kategorie válečných zločinů . 

Srbská televize vadila válečným zločincům, jak vnímají organizace sledující dodržování lidských práv ty, kteří v alianci rozhodli o bombardování televize především proto, že okamžitě reagovala na lži a fámy vymyšlené  v ústředí NATO třeba o popravě Ibrahima Rugova a jeho nejbližších spolupracovníků, ke kterým televize v Bělehradě  ukázala záběry z jednání mezi „popraveným Rugovou“ a Miloševičem. Srbská televize také v reakci na prohlášení NATO o přeměně stadionu na koncentrační tábor pro kosovské Albánce odvysílala živě záběry na zcela prázdný stadion. Tvrzení NATO, že nemají žádné důkazy o tom, že by lidé svými těly chránili bělehradské mosty, byla vyvrácena vysíláním živých řetězů na mostech a tak to bylo i u dalších událostí. To se ví, že mosty s lidskými řetězy byly bombardovány.

A tak důstojníci ve štábu NATO, které v roce 1999 řídilo speciální vojenskou operaci v Srbsku,  21. dubna 1999 rozhodli, že nejdříve  střely s plochou dráhou letu těžce poškodily budovu centra Uše , v níž byly kanceláře tří jugoslávských televizních společností, a pak 23. dubna 1999 přesně v 02:06 hodin SEČ bylo zničeno samotné televizní centrum a přitom bylo zabito 16 zaměstnanců RTS, kteří byli v době bombardování na svém pracovišti a zajišťovali živě vysílání  nočního zpravodajství. V důsledku zásahu bomby bylo přerušeno vysílání všech tří televizních kanálů RTS, které bylo obnoveno až v polovině dne. 

Bombardování celé Jugoslavie trvalo od 24. března do 10. června 1999 a zemřelo při nich podle  jugoslávských údajů  celkem  1031 vojáků a policistů a ještě  5173 vojáků bylo  zraněno a dále celkem 2 500 civilistů bylo zabito a ještě  12 500 bylo zraněných.

Za tichou spoluúčast na bombardování s tím, že Česko jako čerstvý člen v NATO nic nepodniklo k zabránění tomuto  bombardování,  se omluvil vícekrát prezident Miloš Zeman, když byl ve funkci prezidenta. O omluvě za mlčení při  bombardování Jugoslavie neuvažoval v té době prezident Václav Havel, naopak se sám bránil, že nikdy neřekl to, co  francouzský deník Le Monde zveřejnil  zcela ztracen v překladu černé na bílem jako "humanitární bombardování".  



Seznam obětí při zničení televizního centra v Bělehradě v pátek 23. dubna 2024

Jelica Munitlak (28) 
Ksenija Banković (28)
Darko Stiomenovski (26)
Nebojša Stojanović (27)
Dragorad Dragojević (27)
Dragan Tasić (31)
Aleksandar Deletić (31)
Slavisha  Stevanović (32)
Siniša Medić (32)
Ivan Stukalo (34)
Dejan Marković (39)
Milan Joksimović (47)
Branislav Jovanović (50)
Milan Janković (59)
Tomislav Mitrović (61)
Slobodan Jontić (54) 



Regionalninovinky rovněž napsaly ...

 

(ps, Regionalninovinky.cz, obrázek z práce kartografie, foto: ps)


Anketa

Kdo by měl být novým českým eurokomisařem?