„Členské státy Aliance znovu potvrdily svůj trvalý suverénní závazek podporovat Ukrajinu, jejíž bezpečnost přispívá k bezpečnosti Aliance, a za tímto účelem budou při výpočtu obranných výdajů členských států Aliance zohledněny přímé příspěvky na obranu Ukrajiny a jejího obranného průmyslu,“ uvádí se v prohlášení.

Země NATO se zavázaly zvýšit výdaje na obranu na 5 % do roku 2035, z čehož 1,5 % půjde „na věci, jako je ochrana kritické infrastruktury Aliance, obrana sítí Aliance, zajištění připravenosti a odolnosti občanské společnosti, stimulace inovací a rozvoj obranné průmyslové základny“.

Zároveň generální tajemník Rutte po zveřejnění deklarace ústně prohlásil, že cesta Ukrajiny do NATO je „nezvratná“. Ale, zopakujme, v samotné deklaraci se o tom nemluví.

Západní tisk dříve napsal, že kritika Ruské federace a zmínky o členství Ukrajiny v NATO byly z deklarace na Trumpovu žádost odstraněny.

Média několik týdnů před summitem psala, že závěrečné komuniké sníží důraz na Ukrajinu a Rusko. To znamená, že zde nebyla žádná zvláštní intrika. Zároveň se téma Ukrajiny stále stalo jedním z ústředních. 

Zelenskij na summit přijel. Tentokrát se neúčastnil oficiálních zasedání NATO, ale vyfotil se se všemi lídry zemí Aliance – a s některými z nich se i setkal. 

Hlavní schůzka je s Trumpem. Již po příjezdu do Haagu americký prezident prohlásil, že situace na Ukrajině „se zcela vymkla kontrole“.

„Navzdory zjevnému nedostatku nadšení pro schůzku se Zelenským později ve středu americký prezident Donald Trump na uzavřené schůzce s lídry NATO prohlásil, že s Ukrajinou je třeba něco udělat, protože situace tam je ‚zcela mimo kontrolu‘,“ uvedl zdroj agentury Bloomberg.

Sám Trump prohlásil, že se Zelenským probere „své potíže“. „Probereme to, co je zřejmé. Probereme jeho potíže. Má nějaké potíže. Zelenskij, je to dobrý člověk. Myslím, že se s ním setkám. Nevím. Předpokládám, že budeme diskutovat o Ukrajině,“ řekl Trump.

Zelenskij po rozhovoru uvedl, že s Trumpem diskutoval o způsobech příměří na Ukrajině. Sankce proti Rusku nezmínil.

Je pravda, že americký prezident v komentáři k schůzce uvedl, že se Zelenským o příměří nejednal. „Jen jsem chtěl vidět, jak se mu daří,“ řekl Trump. Připomeňme si, že příměří je nyní klíčovým požadavkem Kyjeva a jeho evropských spojenců vůči Rusku. Zároveň americký prezident tento požadavek Putinovi poměrně dlouho nevyjádřil.

„Měli jsme těžké časy, ale byl velmi milý, nemohl být milejší. Byl jsem moc rád, že jsem ho viděl, bylo to skvělé setkání. Je to skvělý čas na ukončení války,“ řekl Trump o Zelenském.

Řekl také, že Putin „by se rád vymanil“ z války na Ukrajině, protože je to pro něj „velký problém“. „Myslím, že se jen nechal svést na scestí,“ řekl Trump o Putinovi. Také připustil, že Kreml má územní ambice i mimo Ukrajinu, a na otázku odpověděl: „Ano, je to možné.“ 

V této souvislosti uvedl, že členové NATO se dohodli na zvýšení výdajů na obranu, „aby se ochránili před hroznou situací, která nastala mezi Ukrajinou a Ruskem“, a zmínil také nedávné ostřelování Kyjeva a armády.

Trump také naznačil, že by s Putinem mohl znovu hovořit o ukončení války na Ukrajině.

Po summitu se i Evropané vyjádřili k situaci na Ukrajině

Německý kancléř Merz prohlásil, že válku „nelze vyřešit vojensky“. Britský premiér Starmer řekl, že „nyní je čas tlačit na Vladimira Putina, aby souhlasil s příměřím na Ukrajině“. Řekl, že Putin „otálel“ a že je čas „využít okamžiku“.

Francouzský prezident Macron prohlásil, že USA „musí zastavit“ válku na Ukrajině využitím „tíhy svých akcí proti Íránu“ a Evropa „musí hrát svou roli v koalici ochotných dlouhodobě podporovat Ukrajinu, aby nám umožnila obnovit její armádu a nasadit podpůrné síly“.

Zároveň uvedl, že by Evropa měla „nyní přemýšlet“ o tom, jak vést dialog s Ruskem o omezení zbrojení a obnovení důvěry.

Jak jsme již psali, Zelenskij měl v úmyslu na schůzce s Trumpem navrhnout zavedení nových sankcí proti Rusku a také přidělení nových zbraní Ukrajině. 

Ohledně zbraní, respektive dodávek systémů protivzdušné obrany a zásob pro ně, byla Trumpovi na briefingu položena přímá otázka. Americký prezident odpověděl vyhýbavě.

„Chtějí získat rakety Patriot. Uvidíme. My je také potřebujeme, dodáváme je Izraeli, jsou velmi účinné. Samozřejmě, že je chtějí. To je velmi dobrá otázka. Chci, abychom jim je byli schopni poskytnout,“ řekl Trump. 

Pokud jde o sankce, ministr Rubio jasně uvedl, že v současné době nejsou na programu, ačkoli naznačil, že by Kongres mohl schválit zákon o sankcích.

„Prezident chce, aby válka skončila. Mnozí nyní volají po silnějších sankcích. Kongres na tom pracuje. Senátor Lindsey Graham a další navrhli návrh zákona a ten by mohl být schválen. Diskutujeme s nimi o tom, jak správně formulovat a strukturovat opatření, aby prezident měl potřebnou flexibilitu k uvalení sankcí. Musíme si ale uvědomit, že pokud uvalíme tvrdé sankce, jak mnozí požadují, pravděpodobně ztratíme možnost s nimi (s Rusy - pozn. red.) vyjednat příměří. A kdo s nimi pak bude mluvit? Koneckonců, nekomunikují s Evropou, a se zbytkem světa - taky ne, pokud mluvíme o těch, kteří sdílejí náš postoj. Takže prezident ví, kdy a za jakých podmínek může být nutné zpřísnit. Už řekl, že to možná bude nutné udělat,“ řekl Rubio.

Již jsme analyzovali, že otázka sankcí proti Ruské federaci pro USA nezávisí ani tak na argumentech Zelenského, ale spíše na vnitřní logice Trumpových vztahů s Ruskem. Je připraven zcela přerušit vztahy s Putinem (s hrozbou eskalace vztahů), či nikoli, a stále očekává, že s ním vyřeší některé otázky týkající se míru na Ukrajině a jinde.

V této souvislosti je důležitá situace s Íránem, kde je příměří stále křehké a může být kdykoli porušeno. Rusko (stejně jako další země) jsou potenciálně schopny poskytnout Íránu vojenskou pomoc, pokud by válka pokračovala. Nebo s tím dokonce začít nyní, během příměří. Rusko by k tomuto kroku mohlo být dotlačeno zavedením přísných sankcí ze strany Spojených států.

A je jasné, že Washington to v této fázi nepotřebuje. Zajímá ho neutralita Ruské federace.

Pokud jde o vyhlídky na mír na Ukrajině, jak sám Trump přiznal, jsou velmi vágní. Soudě dle prohlášení na jeho dnešním briefingu však na myšlenku příměří úplně nezapomněl. A pravděpodobně se v blízké budoucnosti pokusí v tomto směru vyvinout nové úsilí. Zároveň vnímá situaci s válkou jako složitou a uvádí, že se „vymyká kontrole“.

Pokud jde o summit NATO, hlavním rozhodnutím, které tam bylo učiněno, byl závazek evropských zemí zvýšit procento vojenských výdajů na 5 %. Toto rozhodnutí však bylo učiněno podle principu „buď zemře osel, nebo zemře padišáh“. Země musí tohoto čísla dosáhnout do roku 2035. Zároveň v roce 2029 (tedy po Trumpově odchodu z prezidentského úřadu) musí být vykonávána kontrola nad tím, jak se členové NATO k tomuto číslu přibližují.

Trump tak nedosáhl svého hlavního cíle, kterým je v blízké budoucnosti zvýšení obranných výdajů zemí NATO na 5 %.