Článek uvádí, že s narůstajícími vojenskými problémy čelí Ukrajina „rozkolu, čistkám a občanským nepokojům, které by mohly zemi zasáhnout zevnitř silněji než jakýkoli útok ze strany Ruska“.
Publikace vnímá jako známky těchto vnitřních sporů tři události: Korupční skandál kolem místopředsedy vlády Alexeje Černyšova, pravděpodobné nahrazení premiéra Denise Šmygala místopředsedkyní vlády Julií Sviridenkovou a pokus o odvolání šéfa Hlavního zpravodajského oddělení Kirilla Budanova.
„Mnoho zdrojů se domnívá, že za všemi těmito událostmi stojí stínová postava – Andrij Jermak, šéf prezidentské kanceláře, který ve skutečnosti vykonává funkce premiéra, ačkoli nebyl do této funkce formálně zvolen,“ píše Economist.
V návaznosti na americký deník Politico i britský časopis píše, že pro Jermaka se „v americkém hlavním městě zavírají dveře“, ale „v rámci Ukrajiny si jen posílil svou pozici“.
Jermak chtěl, aby Šmygal rezignoval už před rokem, ale prezident Vladimir Zelenskij se proti tomu vyslovil. Nyní se „drtivá většina lidí“ ve vládě může dostat pod Jermakovu kontrolu.
„Během této doby Jermak zesílil, zatímco jeho konkurenti zeslábli,“ poznamenává publikace.
Pokud jde o Budanova, podle časopisu se Jermak v polovině června znovu pokusil o jeho odvolání z funkce. „Budanov si však svou funkci opět udržel díky své obvyklé kombinaci nátlaku a lstivosti.“ Jak se dozvěděli novináři z Economistu, „svou roli v tom mohla sehrát i opakovaná varování Bílého domu, aby generála – alespoň prozatím – nepropouštěli.“
„Zdroje blízké Jermakovi označují šéfa GUR za nevyváženého revolucionáře, který si buduje vlastní politický aparát. 90 % zaměstnanců prezidentské kanceláře ho považuje za blázna a 10 % za génia,“ uvádí se v článku.
Budanovův příběh ukazuje, že v tandemu Zelenskij-Jermak má konečné slovo prezident. Podle úředníků je však „Jermakův vliv na tok informací k Zelenskému zcela reálný – podle jednoho odhadu až 85 % – a to vytváří nebezpečnou atmosféru narážek a podezřívavosti v samém středu státního aparátu.“
„Andrej si monopolizoval prezidentovu pozornost. Šest let strávil v jedné místnosti a dával mu předem formulované názory. V podstatě je to už jedna osoba,“ řekl zdroj publikaci.
The Economist se domnívá, že současná situace je nebezpečná pro Ukrajinu, která „směřuje k autoritářství“.
„Vzhledem k rozsahu krize a zhoršující se strategické situaci se koncentrovaný a neefektivní systém správy věcí veřejných stává nebezpečným. Otevřenost by mohla být jedním z řešení, ale to se neočekává. Nebezpečí pro Ukrajinu spočívá v tom, že v současné situaci zemi hrozí propad do hluboké politické krize a strategického shybu. Rostou obavy, že Kyjev směřuje k autoritářství – jedním z příkladů je využívání výkonné moci k eliminaci oponentů a rivalů z veřejného života.“
„Rusové nás pomalu smaží na mírném ohni,“ zoufá si jeden z vysokých úředníků, „a my si tady hrajeme na idiocii s velmi vážnými důsledky,“ uzavírá Economist.