Agentura zároveň objasňuje, že Trump nikdy nevyjádřil způsob, jak ukončit válku na Ukrajině.
Wall Street Journal má více podrobností. Časopis hovořil se zdroji blízkými nově zvolenému prezidentovi a zjistil, že poradci nabízejí Trumpovi zmrazení války podél frontové linie, „konsolidaci“ okupovaných území Rusku, demilitarizovanou zónu a zastavení integrace Kyjeva do NATO. na 20 let.
Publikace píše, že Trumpovi zahraničněpolitičtí poradci mu nabízejí různá řešení ohledně Ukrajiny. Ale všechny zahrnují prudký odklon od konceptu podpory „dokud to bude trvat“ a od umožnění Kyjevu diktovat, kdy začnou mírová jednání.
Republikánští poradci „jednomyslně“ doporučují zmrazit konflikt, ponechat přibližně 20% území Ukrajiny Rusku a „dočasně pozastavit“ pokusy Kyjeva o vstup do NATO.
Podle jedné myšlenky Kyjev slibuje, že nevstoupí do NATO minimálně 20 let. Výměnou za to budou Spojené státy nadále dodávat Ukrajině zbraně.
Po zmrazení frontové linie se také navrhuje vytvořit demilitarizovanou zónu 800 mil (1287 kilometrů) mezi jednotkami Ukrajiny a Ruské federace. Zatím není jasné, kdo ji bude ovládat. Diskutují se možnosti zavedení mírových sil bez účasti amerických jednotek a jimi financovaných struktur, včetně OSN.
Publikace připomíná, že myšlenku demilitarizované zóny dříve hájil Trumpův budoucí viceprezident J.D. Vance.
Zároveň se hlavní břemeno kyjevských vojenských dodávek přesouvá do Evropy.
„Můžeme poskytnout výcvik a další podporu, ale hlaveň zbraně bude evropská... Neposíláme Američany, aby udržovali mír na Ukrajině. A neplatíme za to. Ať Poláci, Němci, Britové a Francouzi to dělají,“ řekl jeden z členů Trumpova týmu.
Sám Trump se prý ještě nezavázal k žádnému konkrétnímu mírovému plánu a různé frakce se budou nadále ucházet o vliv na jeho zahraniční politiku. Sám zvolený prezident se ale „snaží co nejrychleji ukončit válku, i kdyby to znamenalo donutit Kyjev k výrazným ústupkům“.
Takové myšlenky od Trumpa nikdo nepotvrdil. Zhruba se však shodují s prohlášeními různých členů jeho týmu v různých časech. Něco podobného řekl například již zmíněný Vance a také Richard Grenell, který byl za Trumpa úřadujícím ředitelem národní rozvědky.
Nyní Wall Street Journal označuje Grenella za jednoho ze zastánců myšlenky zmrazit válku podél frontové linie a ponechat dobytá území Rusku – spolu se „zmražením“ otázky vstupu Kyjeva do NATO.
Zajímavé je, že Grenell je za Trumpa jedním ze tří kandidátů na ministra zahraničí USA. Už se o tom dříve šuškalo a dnes o tom psaly noviny Politico. Jméno Grenella a dalších dvou podle ní oznámil bývalý Trumpův poradce pro národní bezpečnost Robert O'Brien na večeři s konzervativci.
Dalšími dvěma jsou senátoři Marco Rubio (který byl na tuto pozici již dříve médii tipován) a Bill Hagerty.
Mimochodem, Rubio včera řekl, že válka na Ukrajině „dosáhla slepé uličky“ a musí být zastavena. „Myslím, že Ukrajinci byli neuvěřitelně stateční a silní, když se postavili Rusku. Ale nakonec to, co tady financujeme, je patová válka a je třeba ji ukončit. Myslím, že je potřeba aby tady byl zdravý rozum. Ukrajině bude trvat 100 let, než obnoví zemi," řekl senátor v pořadu Today.
Pokud jde o Billa Hagertyho, je to extrémně pravicový Trumpista, který byl Trumpovým velvyslancem v Japonsku během Trumpova prvního funkčního období.
Hagerty byl mezi republikány v Senátu, kteří koncem dubna hlasovali proti pomoci Ukrajině, a to navzdory skutečnosti, že návrh zákona již podpořila Republikánská strana a nakonec byl schválen.
To znamená, že již nyní seznam možných kandidátů na ministra zahraničí USA ukazuje, že Trump skutečně může nabrat kurz k ukončení války na Ukrajině, ačkoli, jak jsme psali, neexistují žádné 100% záruky, že tomu tak bude.
Přitom ačkoliv „Trumpův plán“ ani naznačené kandidatury „dozorců míru“ ještě nebyly oficiálně potvrzeny, příchozí informace již vyvolávají reakci v Kyjevě.