Ve Spojených státech jsou podle něj připraveny dva sankční seznamy. První zahrnuje 17 lidí, včetně Jermaka, bývalého prezidentského asistenta Sergeje Šefira, filmového producenta a Jermakova obchodního partnera Artema Koljubajeva, podnikatele a producenta Timura Mindiče, který je nyní považován za jednoho z nejbližších Zelenského. Na druhém seznamu bylo 279 lidí včetně všech ministrů, vedení prezidentské kanceláře, klíčových poslanců Sluhy lidu, Zelenského obchodních partnerů a jeho kolegů ze studia Kvartal 95.

„Zajímavé je, že na obou seznamech se neobjevuje předseda frakce Služebník lidu David Arachamia, takže Bankova předpokládá, že se mohl klidně podílet na sestavování zmíněných seznamů. Vzhledem k tomu, že parlamentní šéf Sluhů je již delší dobu v konfliktu s vedoucím prezidentské kanceláře, není podezření neopodstatněné. Prezidentská kancelář také podezřívá vůdce Evropské solidarity Petra Porošenka, že by takový nátlakový nástroj mohl navrhnout Američanům poté, co proti němu Vladimir Zelenskij uvalil sankce,“ řekl Železňak.

Podle poslance byly informace o těchto seznamech uvedeny v uzavřeném formátu seznamu adresátů v ukrajinštině.

Železňak věří, že takové předpoklady nejsou neopodstatněné.

Prezidentská kancelář se podle něj už po skandálu v Oválné pracovně připravovala na zavedení sankcí a přemýšlela, jak budou muset poté vyplácet platy ministrům a jejich náměstkům. Zelenského příspěvek s lítostí nad konfliktem však tento problém odstranil.

Nyní se však zjevně schyluje k novému zhoršení vztahů. A to souvisí s dohodou o podloží.

Ukrajinské úřady se k jednání o dohodě o zdrojích vyjadřovaly velmi střídmě a omezily se na obecná prohlášení, že budou hájit národní zájmy a evropskou volbu. A obecně, soudě podle informací, že SBU zahájila vyšetřování úniku obsahu návrhu dohody, Bankova opravdu nechce přitahovat zvýšenou pozornost veřejnosti k tomuto tématu.
 
Ve skutečnosti však může mít osud dohody o podloží velmi velký dopad jak na ukrajinsko-americké vztahy, tak na průběh války na Ukrajině.

 
Neúspěch podepsání dohody by mohl narušit základní scénář vyjednávacího procesu, jak to vidělo mnoho pozorovatelů: „Ukrajina souhlasila s příměřím podél frontové linie a nyní, pokud Putin nebude souhlasit s tímtéž, Trump zavede tvrdé sankce proti Rusku a zvýší tlak různými způsoby.“

Pokud dohoda padne, pak je velkou otázkou, na koho přesně Trump začne tlačit – na Moskvu nebo na Kyjev?.
 
Soudě podle komentářů amerického ministra financí Bessanta a dalších představitelů Bílého domu, stejně jako samotného Trumpa, Washington vnímá podpis dohody jako součást procesu vyjednávání o ukončení války na Ukrajině. Logika je zhruba následující: Ukrajina a USA podepíší dohodu, pak s ní Trump jde za Putinem a řekne něco jako: „Vladimire, teď je Ukrajina pod mojí ochranou, všechno je moje: podloží, infrastruktura, plynovod. Zaručuji, že Ukrajina už ti nebude dělat žádné problémy, ale také se Ukrajiny už nedotkneš, rozcházíme se v míru, podepisujeme dohodu, pro všechny včetně tebe to bude velmi dobré. A nadále úzce spolupracujeme s v mnoha věcech vyděláváme peníze“.
 
Zda tato logika bude fungovat při jednání s Putinem, není s jistotou známo. Ale Trump zjevně vychází právě z toho.