Ukrajinský prezident Vladimír Zelenskij podepsal 29. července 2025 zákon, který umožňuje občanům starším 60 let vstoupit do ozbrojených sil. Nová právní úprava umožňuje seniorům, kteří úspěšně projdou zdravotními testy, podepsat roční kontrakt v rámci armády. Zapojit se přitom mají výhradně do nebojových funkcí, jako jsou administrativní, logistické či podpůrné úkoly mimo přímý boj. Tento krok přichází v situaci, kdy Ukrajina čelí čtvrtému roku války a s tím spojené, stále viditelnější personální vyčerpanosti své armády.

Zákon byl schválen s odůvodněním, že „významný počet občanů ve věku 60 let a více vyjádřil silnou touhu dobrovolně se zapojit do obrany státu“, jak uvádí legislativní poznámka zveřejněná na webu ukrajinského parlamentu. Původní zprávu přinesl server The European Conservative ve spolupráci s agenturou AFP a upozorňuje, že i tato zákonná změna je součástí širšího úsilí Kyjeva najít nové lidské zdroje pro obranu země proti ruské agresi.

Ukrajinské ozbrojené síly v posledních měsících zavádějí nové nástroje pro nábor dobrovolníků. Od zavedení jednoletého kontraktu pro mladé lidi ve věku 18 až 24 let až po finanční pobídky a snížení věkové hranice pro mobilizaci z 27 na 25 let v dubnu 2024. I přes tyto iniciativy se ale nepodařilo naplnit kvóty, které by pokryly aktuální potřeby armády, jež čelí trvale vysokým ztrátám, únavě mužstva i poklesu morálky.

Z hlediska strategického plánování je zapojení seniorů do armády vnímáno jako neortodoxní a potenciálně problematické opatření. Zatímco vláda mluví o dobrovolnosti a vyloučení bojového nasazení, odborníci varují, že i nebojové funkce v armádním prostředí mohou být fyzicky náročné a psychicky vyčerpávající. Věk nad 60 let přináší nejen vyšší zdravotní rizika, ale i potenciální komplikace při integraci starších osob do vojenských struktur zvyklých na jinou dynamiku a zátěž.

Otevírá se tak zásadní společenská otázka. Má stát v čase války právo mobilizovat i seniory, byť dobrovolně? V prostředí, kde statisíce mladších Ukrajinců zůstávají v zahraničí nebo se aktivně vyhýbají odvodům, může vstup starší generace do armády působit jako důkaz jejich odhodlání, ale zároveň i jako tiché přiznání krize důvěry mladších občanů vůči vedení země.

Kritici upozorňují, že tato opatření mohou snižovat dlouhodobou bojeschopnost armády a představovat eticky sporné řešení personálního nedostatku. Sociální kontrakt mezi státem a občany se může začít drolit, pokud bude obrana země čím dál více závislá na populaci, která již většinu svého produktivního života strávila v civilní sféře a jejíž přirozenou prioritou je zdraví a klid, nikoliv vojenská služba.

Psali jsme: Konec lipské burzy a 0% DPH na základní potraviny. Konečná v ostrém rozhovoru

Zároveň nelze přehlížet symbolický rozměr tohoto kroku. Ukrajinská vláda tak dává jasně najevo, že považuje obranu vlasti za úkol pro všechny generace. Může to být výraz vděčnosti a uznání, ale i skryté zoufalství tváří v tvář realitě, v níž se nedostává mužů, času ani podpory ze zahraničí v míře, jaká by odpovídala rozsahu konfliktu.

Ukrajinská válka se tak neodehrává jen na frontových liniích, ale i v zákulisí státní politiky, v demografii a v morálním klimatu země. Rozhodnutí mobilizovat seniory může být jedním z těch okamžiků, které dějiny později označí buď za gesto odvahy, nebo za symptom krizového zlomu. Ať tak či onak, svět se znovu dívá na Ukrajinu nejen jako na bojiště, ale jako na laboratoř lidské odolnosti.

(Beneš, European Conservative, obr.: aiko)