Ukrajina se od začátku války ocitla v situaci, kdy její hospodářství nese největší zátěž v moderní historii země a masivní zadlužení se stalo nevyhnutelným nástrojem přežití i základní stabilizace státu. Podle zveřejněných údajů vzrostl ukrajinský dluh od roku 2022 takovým tempem, že se stal jedním z nejrychleji rostoucích veřejných dluhů na světě. Původní informace shrnuje řecký server Pronews, podle něhož se celkové zadlužení během tří let ztrojnásobilo a jeho splacení může trvat více než tři desetiletí. Tento zdroj zmiňuje rozsah budoucích úrokových plateb i zátěž, kterou bude muset ekonomika v dlouhodobém horizontu absorbovat.
Z dostupných analýz vyplývá, že celkový veřejný a garantovaný dluh Ukrajiny již překročil sedm bilionů hřiven, což odpovídá přibližně sto šedesáti miliardám amerických dolarů. Podle ukrajinských ekonomických serverů, které sledují vývoj státních financí v reálném čase, jde o nárůst, který svou dynamikou nemá v historii země obdoby. V období před válkou se dluh pohyboval na úrovni považované za relativně stabilní, avšak během tří let se jeho poměr k hrubému domácímu produktu zvýšil natolik, že se blíží hranici devadesáti až sta procent HDP. Tento údaj potvrzuje také nezávislá analýza zveřejněná ekonomickým serverem Hromadske, který uvádí detailní popis celkového vývoje i důvodů prudkého růstu.
Jedním z klíčových problémů je struktura dluhu, protože velká část vznikla prostřednictvím zahraničních půjček od států, mezinárodních institucí a finančních trhů. Část prostředků má podobu grantů, které není nutné splácet, avšak značná část je vázána na dlouhodobé úvěry, u nichž se sice podařilo vyjednat relativně výhodné podmínky, ale přesto znamenají značné zatížení pro budoucí rozpočty. Odborníci upozorňují, že prudký nárůst zadlužení proběhl v době, kdy dochází k rozsáhlému ničení infrastruktury, poklesu daňových příjmů a výraznému omezení exportních kapacit. Počáteční výhoda dlouhé splatnosti a snížených úroků tak postupně ztrácí svou optimistickou dimenzi, protože dlouhodobá udržitelnost veřejných financí bude záviset nejen na ekonomickém růstu, ale také na schopnosti restrukturalizovat část závazků.
Ekonomická situace se dále zkomplikovala poté, co Ukrajina oznámila, že jednání s držiteli dluhopisů navázaných na hospodářský růst opět skončila neúspěchem. Tyto nástroje, známé jako GDP warrant, byly používány s cílem přesunout část rizika na věřitele, avšak v praxi mohou vést k vysokým výplatám v případě, že se ekonomika začne zotavovat rychleji, než se s původním dluhem počítalo. Nepodařené jednání zvyšuje riziko, že věřitelé nebudou ochotni přistoupit na úlevy, které by mohly zajistit udržitelnost veřejného dluhu. O rozchodu jednání informovala agentura Reuters, která upozornila, že nejde o první selhání tohoto typu a že možnosti flexibilního řešení se výrazně zužují.
Psali jsme: „Mimo realitu!“ Maršálková ostře napadla Pavla kvůli ČT a poplatkům
Podle současných ekonomických hodnocení stojí Ukrajina před několika možnými scénáři. Optimistický předpokládá postupné odeznívání konfliktu, obnovení investic a dosažení restrukturalizace, která by rozložila splátky do několika desetiletí s relativně nízkým dopadem na rozpočet. Taková varianta však vyžaduje koordinovaný přístup zahraničních partnerů, vysokou míru důvěry investorů a schopnost vlády provést zásadní reformy v oblasti veřejných financí. Střední scénář počítá s pokračováním konfliktu, s kolísající zahraniční pomocí a se stagnujícím výkonem ekonomiky, což by znamenalo dlouhodobý tlak na zadluženost a výrazné omezení prostoru pro investice i obnovu země. Pesimistické projekce pak vidí riziko v pokračujících nezdarech při vyjednávání s věřiteli, což by mohlo vést k výrazné destabilizaci finančního systému a případně také k částečné platební neschopnosti.
Jisté je zatím jediné. Ukrajinský dluh se stal jednou z nejvýznamnějších výzev, které budou ovlivňovat ekonomický vývoj země po celou další generaci. Hluboké zadlužení se bude splácet desítky let a každá budoucí vláda bude muset hledat rovnováhu mezi udržitelností veřejných financí a obnovou infrastruktury, nutností nastartovat ekonomiku a znovu vytvořit podmínky pro růst životní úrovně. V této souvislosti budou zásadní nejen mezinárodní granty a úvěrové programy, ale také dlouhodobé reformy, které mohou pomoci snížit závislost země na zahraničním financování a posílit vlastní ekonomickou soběstačnost.
(Kovář, Reuters, foto: zai)
