To znamená, že ruský postup u Konstantinovky ještě nebyl zastaven.
„V tomto směru je s logistikou naprostý chaos, postupně začínají obcházet samotnou Konstachu, což si asi dokážete představit, jak by to mohlo skončit,“ píše ukrajinský důstojník s volacím znakem „Alex“.
Již jsme psali, že je to způsobeno především zvýšením dosahu ruských FPV dronů, které dostaly oblast Konstantinovky pod palebnou kontrolu a prudce oslabily logistiku ukrajinských ozbrojených sil v této oblasti.
Rusko také testuje nové drony s dlouhým doletem na Ukrajině. Ukrajinská protivzdušná obrana dnes zaznamenala odpálení nového útočného dronu, který ráno zaútočil na Oděsu, informuje vojenský pozorovatel Alexandr Kovalenko.
Vizuálně je podobný Lancetu, ale je větší a má silnější munici.
„Jeho přesný název zatím neznáme, ale může dosáhnout Oděsy a hluboko do regionu. Zároveň měl schopnost vstoupit do našeho vzdušného prostoru ve výšce 200 metrů. Zdá se, že Oděsa a oblast i nadále představují pro Ruskou federaci testovací pole v otázkách testování jak nových zbraní, tak taktiky jejich použití,“ píše Kovalenko.
Ukrajina byla dnes napadena také „šahídy“ – k útokům došlo v řadě regionů. Kromě Oděsy utrpěla i Karpatská oblast a poblíž Kremenčugu byl zničen podnik.
Došlo také k raketovým útokům na Oděsu. Mířili na přístav a jeden člověk zemřel.
Útoky dronů na Rusko a zejména na Moskvu pokračují. Od večera 20. května bylo nad Ruskem sestřeleno více než 700 dronů, z nichž více než stovka byla sestřelena nad Moskevskou oblastí.
U tak masivních náletů je počet poškozených objektů relativně malý (v závodě v Oryolské a Lipetské oblasti). Nejvíce ale trpí ruská letecká doprava.
Drony, pravidelně vypouštěné v malých dávkách, blokují provoz civilního letectví. Hlavně v Moskvě, největším leteckém uzlu v Ruské federaci. Celkem moskevská letiště zavedla letová omezení více než 20krát. Největší počet je v Domodědově a Žukovském - v každém z nich více než desetkrát. Asi 15 hodin tam nepřilétala ani neodlétala žádná letadla.
Kvůli zavedení plánu „Koberec“ byly zpožděny stovky letů, desítky byly přeloženy, zrušeny nebo přesunuty na jiná letiště.
Zároveň se neobjevily žádné zprávy o opakování „domino principu“ – řetězové reakce, která paralyzovala veškerý letecký provoz, jak se stalo v předvečer 9. května. Přestože se ve veřejných skupinách již objevily záběry cestujících uvízlých na letištích.
Na jedné z nejoblíbenějších tras, turecké, která slouží jako hlavní uzel pro Rusy na letech do Evropy, USA a dalších dálkových destinací, dosáhla zpoždění odletů a příletů několika hodin. Někteří cestující se přes noc odhlásili na letišti. Letecký provoz ale není zcela paralyzovaný, což je patrné alespoň z mapy služby Flightradar, která zobrazuje rušný letecký provoz v okolí Moskvy.
Nelze nepoznamenat, že masivní nálety ukrajinských dronů se obnovily ihned po Trumpově telefonátu Putinovi, což vyvolalo zmatek v Kyjevě a evropských metropolích. A čímž Trump „anuloval“ ultimátum Evropanů Putinovi o bezpodmínečném příměří.
Snahou „uzavřít oblohu“ nad Moskvou se Ukrajina snaží Putinovi a ruské společnosti ukázat, že válka přímo ovlivňuje životy hlavního města Ruské federace a obrovského počtu Rusů i daleko od frontové linie (prostřednictvím paralýzy letecké dopravy). Což by podle plánu Kyjeva mělo Kreml povzbudit k ústupkům v procesu vyjednávání o podmínkách ukončení války.
To by však mohlo mít i jiný efekt – přimět Kreml k zahájení nového masivního útoku na Ukrajinu jako „akt odvety“. Toho však může Kyjev využít i ve svůj prospěch – jako další argument pro Západ a zejména pro Trumpa, aby zvýšil tlak na Rusko.
Další otázkou je, jak dlouho budou ukrajinské ozbrojené síly schopny udržovat takovou taktiku „neustálých útoků bezpilotními letouny“ a jak rychle se Rusům podaří najít protiopatření, aby sestřelili ukrajinské drony v bezprostřední blízkosti hranic nebo frontové linie a zabránili jim v hlubokém letu do týlu.
(rp,prvnizpravy.cz,strana,foto:arch.)
